neděle 27. prosince 2009
Egypt – Umění a Architektura
Několik krásných obrázku z cest 2003 a 2005.
Video v plném rozlišení (HD-1280x720) je na adrese
http://www.youtube.com/watch?v=1GJncPsMiuY
neděle 13. prosince 2009
sobota 12. prosince 2009
Ateliér Minerva – Archeologické reprodukce
Archeologické reprodukce
(zadní strana kalendáře pro rok 2007 - egyptské motivy)
více na stránce Ateliéru Minerva
Egypt – Časopis "Zrcadlo kultury"
Číslo 37 časopisu "Zrcadlo kultury" (2006).
...Jsme opět na lodi, pečlivě balíme sošky malých krásně opracovaných
sokolů nakoupených u všudypřítomných arabských obchodníků,
schováváme malá pírka nalezená na chrámové podlaze, ale především
ukrýváme v srdci nezapomenutelné vzpomínky a nepopsatelné prožitky.
Naše loď směřuje do Kóm Ombo, kde se nachází zvláštní dvojitý chrám
zasvěcený dvěma bohům, Horovi a Sobekovi.
Najdeme zde i jedinečný reliéf – zobrazení osmnácti chirurgických nástrojů...
(Z článku "Plavba pod křídly Amonovými")
více na http://www.akropolis.cz/default.asp?page=document&4=10000650
Isis – Siptah
Isis, nastěnná malba v hrobce faraona Siptaha
(KV 47), 19. dynastie, Údolí králů, Západní Théby,
detail z 151. kapitoly Knihy mrtvých
Kresba: E. Harold Jones
(z publikace "The tomb of Siphtah, The monkey tomb and the gold tomb,
The discovery of the tombs, Theodore M. Davis, 1908)
(z publikace "The tomb of Siphtah, The monkey tomb and the gold tomb,
The discovery of the tombs, Theodore M. Davis, 1908)
čtvrtek 10. prosince 2009
Hathor a Sethi I.
Hathor a faraon Sethi I.
XIX. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos - foto 1998
viz příspěvek: Isis a Sethi I.
pondělí 7. prosince 2009
Anubis – Siptah
Anubis, nastěnná malba v hrobce faraona Siptaha
(KV 47), 19. dynastie, Údolí králů, Západní Théby,
(KV 47), 19. dynastie, Údolí králů, Západní Théby,
detail z 151. kapitoly Knihy mrtvých
Kresba: E. Harold Jones
(z publikace "The tomb of Siphtah, The monkey tomb and the gold tomb,
The discovery of the tombs", Theodore M. Davis, 1908)
(z publikace "The tomb of Siphtah, The monkey tomb and the gold tomb,
The discovery of the tombs", Theodore M. Davis, 1908)
pátek 4. prosince 2009
Egyptská kniha mrtvých
Kniha skrytého obydlí, Edice Fénix, sv. 3
PhDr. Slavica Kroča
Tento název, přestože je dnes vžitý v literatuře o Egyptě, nevyjadřuje
správně obsah papyrů, na nichž se uchoval. Vymysleli ho lupiči pyramid,
neboť papyry s tímto posvátným obsahem nalézali u zesnulých
při drancování hrobek. Původní název této knihy by se dal přeložit jako
„Kniha skrytého obydlí“ nebo „Kniha zrození Duše na světlo denní“.
Popisuje cestu Duše po smrti, osvobození se od pozemského života
a vstup do sféry božského světa, do oblasti světla.
http://www.akropolis.cz/default.asp?page=document&4=10000865
středa 2. prosince 2009
Anubis
Anubis v podobě šakala,
socha z Tutanchamonovy posmrtné výbavy,
socha z Tutanchamonovy posmrtné výbavy,
XVIII. dynastie, Egyptské muzeum, Káhira
neděle 29. listopadu 2009
Montuherchepešef
Princ Montuherchepešef, syn faraona Ramesse IX.,
kresba dle nástěnné malby v hrobce KV19, XX. dynastie.
Kresba: E. Harold Jones
(z publikace "The tomb of Siphtah, The monkey tomb and the gold tomb,
The discovery of the tombs, Theodore M. Davis, 1908)
úterý 24. listopadu 2009
Atum (Apofis)
Atum opřený o hůl před hadem Apopem,
detail 3. hodiny z tzv. Knihy Bran,
Hrobka Ramesse I., (KV16), XIX. dynastie, Údolí králů, Západní Théby
pondělí 23. listopadu 2009
Ramesse III. – Chrám boha Chonsua – Karnak
detail nástěnné malby, chrám boha Chonsua, Karnak, XX. dynastie (1998).
sobota 21. listopadu 2009
Bohyně Nut – Sarkofág Sethiho I.
Bohyně Nut,v roli ochránkyně těla zemřelého,
kresba dna sarkofágu Sethiho I., kterou
pořídil Joseph Bonomi, (1796-1878).
Sarkofág se dnes nacház
v Sir John Soane's muzeu v Londýně.
viz příspěvek:
Théby, Jorge Angel Livraga
pátek 20. listopadu 2009
Koláž: Hrobka vezíra Kara a Tutanchamon
Koláž:
Falešné dveře, Hrobka vezíra Kara, (vezír faraona Pepiho I.), 06. dynastie, Gíza.
Jedna ze čtyř alabastrových kanopských váz faraona Tutanchamona, 18.dynastie,
Egyptské muzeum, Káhira.
Egyptské muzeum, Káhira.
Théby – Jorge Angel Livraga
...Před nedávnem jsem v Londýně v malém muzeu, které bylo donedávna
soukromé, viděl sarkofág Sethiho I., obdivuhodné dílo z alabastru, jehož vyryté
hieroglyfy vybarvené kobaltovou modří naneštěstí poškodilo londýnské podnebí.
Stejně jako mnoho jiných mistrovských děl ho do Evropy za téměř nadlidského
úsilí dovezl Belzoni, který také vytvořil mimořádné barevné kresby
soukromé, viděl sarkofág Sethiho I., obdivuhodné dílo z alabastru, jehož vyryté
hieroglyfy vybarvené kobaltovou modří naneštěstí poškodilo londýnské podnebí.
Stejně jako mnoho jiných mistrovských děl ho do Evropy za téměř nadlidského
úsilí dovezl Belzoni, který také vytvořil mimořádné barevné kresby
dnes rozpadající se hrobky Sethiho I., jež překonávají možnosti současné
fotografie. Jako příklad hodnoty těchto starých technik uvádíme kresbu dna
sarkofágu, kterou pořídil Bonomi. Navíc v roce 1821 na londýnském Piccadilly
vytvořil Belzoni reprodukci hrobky Sethiho I. s mimořádným
archeologicko-uměleckým úsilím, které nás ohromuje dodnes.
fotografie. Jako příklad hodnoty těchto starých technik uvádíme kresbu dna
sarkofágu, kterou pořídil Bonomi. Navíc v roce 1821 na londýnském Piccadilly
vytvořil Belzoni reprodukci hrobky Sethiho I. s mimořádným
archeologicko-uměleckým úsilím, které nás ohromuje dodnes.
Tento pionýr provedl mnoho dalších prací a objevů, i když je dnes archeology
kritizován pro své metody, které stejně jako Schliemannovy metody v Tróji
nebyly zcela adekvátní ani „vědecké“. Nezapomeňme však, že díky těmto
„starým obchodníkům“, kteří „náhodou“ našli obrovské historické poklady,
vlastníme nejkrásnější exponáty našich muzeí a podrobné popisy malebkritizován pro své metody, které stejně jako Schliemannovy metody v Tróji
nebyly zcela adekvátní ani „vědecké“. Nezapomeňme však, že díky těmto
„starým obchodníkům“, kteří „náhodou“ našli obrovské historické poklady,
z Údolí králů – zhotovené za cenu nepředstavitelných obětí – které již zmizely
v rukou lovců suvenýrů nebo obchodníků všech národností...
úryvek z knihy Théby, Jorge Angel Livraga
Théby – Jorge Angel Livraga
Věnuji tuto příručku všem svým žákům,
kteří touží navázat kontakt
s oním mystériem, jemuž říkáme Egypt,
skrze jeden z jeho mnoha krásných projevů.
s oním mystériem, jemuž říkáme Egypt,
skrze jeden z jeho mnoha krásných projevů.
A duchu vzpomínky, který mě vždy znovu a znovu
vybízí pronášet šeptem litanii zachycenou
v Knize tajného obydlí:
„Blažený jest ten, kdo žije v Thébách,
Blažený jest ten, kdo v nich umírá.“
http://www.akropolis.cz/default.asp?page=document&4=10000154
Hunefer
Čtrnáct bohů pozorně sleduje akt vážení duše písaře Hunefera, detail,
papyrus písaře Hunefera, XIX. dynastie,
Britské muzeum, Londýn
středa 18. listopadu 2009
úterý 17. listopadu 2009
čtvrtek 2. července 2009
Abydos – Horus a Hathor
Reliéf boha Hora a jeho nebeské matky HathorXIX. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos - foto 2003
pondělí 29. června 2009
Sethi I. – Abydos
Sethi I., malovaný reliéf, detail, XIX. dynastie, Abydos - foto 2003
Sethi I. obnovil egyptskou nadvládu nad větší části Sýrie. Též
je známý jako stavitel (chrám v Abydu, sloupová síň v Karnaku,
chrám v Abd el-Kurně (Šéch Abd el-Kurna) a nádherná hrobka v Údolí králů).
Sethi I. obnovil egyptskou nadvládu nad větší části Sýrie. Též
je známý jako stavitel (chrám v Abydu, sloupová síň v Karnaku,
chrám v Abd el-Kurně (Šéch Abd el-Kurna) a nádherná hrobka v Údolí králů).
pátek 12. června 2009
Sokar – Hrobka Pašedua
Božská dvojice: (popis obrázku, viz také obrázek vpravo)
Zesnulý znázorněn jako Sokar ve své bárce doprovázen božským okem,
nástěnná malba v hrobce Pašedua, (TT3), 19. dynastie, Dér el-Medína.
Sokar je jednou z forem Hora-Osirida, schopný „plout“ i po smrti,
přežít v temnotách země západu. Jeho jméno je kořenem slova Sakkára,
což znamená místo pohřbívání v oblasti Memfidy.
V Nové říši se popisuje oblast nejnižšího světa, Duat, tvořená 12 částmi,
které odpovídají 12 nočním hodinám. Slunce prochází 12 jeskyněmi,
dává příkazy bohům, kteří jim vládnou, a pomáhá jim oddělit jejich území.
(Popis čtvrté a páté noční hodiny: z knihy DUAT)
Zesnulý znázorněn jako Sokar ve své bárce doprovázen božským okem,
nástěnná malba v hrobce Pašedua, (TT3), 19. dynastie, Dér el-Medína.
Sokar je jednou z forem Hora-Osirida, schopný „plout“ i po smrti,
přežít v temnotách země západu. Jeho jméno je kořenem slova Sakkára,
což znamená místo pohřbívání v oblasti Memfidy.
V Nové říši se popisuje oblast nejnižšího světa, Duat, tvořená 12 částmi,
které odpovídají 12 nočním hodinám. Slunce prochází 12 jeskyněmi,
dává příkazy bohům, kteří jim vládnou, a pomáhá jim oddělit jejich území.
(Popis čtvrté a páté noční hodiny: z knihy DUAT)
Ve čtvrté a páté hodině uvidí Spravedliví, jak Slunce prochází skrytými
jeskyněmi Sokara, starobylého boha mrtvých s hlavou sokola, z nomu Memfis.
Tam jsou temnoty jako vody na dně moří a Ra (Re) nevidí ty, kteří jsou v nich,
a přesto mrtví, lepkaví jako bahno, mohou slyšet jeho hlas, když dává příkazy.
Posvátná Bárka bude klouzat v temnotách Sokara a promění se zde
v dlouhého hada, téměř neviditelného v této hrozné noci podsvětí...
jeskyněmi Sokara, starobylého boha mrtvých s hlavou sokola, z nomu Memfis.
Tam jsou temnoty jako vody na dně moří a Ra (Re) nevidí ty, kteří jsou v nich,
a přesto mrtví, lepkaví jako bahno, mohou slyšet jeho hlas, když dává příkazy.
Posvátná Bárka bude klouzat v temnotách Sokara a promění se zde
v dlouhého hada, téměř neviditelného v této hrozné noci podsvětí...
středa 10. června 2009
Nová kniha o Egyptě
EGYPT – SYMBOLISMUS A ARCHEOLOGIE
Mystérium Egypta žije a potvrzuje starodávné rčení, že „vše se bojí času,
ale čas se bojí pyramid". Záhadný úsměv na rtech sfingy mluví o věcech,
o nichž nepíše žádná kniha, neboť je ve shonu 21. století zapomínáme hledat
ve svém vlastním nitru. Egypt nás volá, jako ztracená část nás samotných,
neboť duch Egypta žije ve všech, kteří nenechávají umírat své sny,
ale kousek po kousku je skládají ve skutečnost, jako by vytvářeli mozaiku vlastního života.
Když Napoleon upozornil své vojáky, že je pozorují „tisíce let dějin",ale čas se bojí pyramid". Záhadný úsměv na rtech sfingy mluví o věcech,
o nichž nepíše žádná kniha, neboť je ve shonu 21. století zapomínáme hledat
ve svém vlastním nitru. Egypt nás volá, jako ztracená část nás samotných,
neboť duch Egypta žije ve všech, kteří nenechávají umírat své sny,
ale kousek po kousku je skládají ve skutečnost, jako by vytvářeli mozaiku vlastního života.
si Egypt uvědomila nejen Evropa, ale i zbytek světa. Od tohoto okamžiku
jsou lidé nadšeni velkolepostí egyptských pyramid a magií vloženou do mumií.
jsou lidé nadšeni velkolepostí egyptských pyramid a magií vloženou do mumií.
Tento text nám umožňuje podniknout cestu do záhadného světa pyramid
a hieroglyfů, do kolosálních památek a chrámů. Probouzí v nás touhu po hledání
věčnosti, která určuje velikost člověka a jeho díla. Poznávat Egypt a jeho dějiny,
pochopit jeho panteon a umění vypovídá o kulturní zralosti naší civilizace
a o schopnosti uvědomit si opravdové životní hodnoty.
a hieroglyfů, do kolosálních památek a chrámů. Probouzí v nás touhu po hledání
věčnosti, která určuje velikost člověka a jeho díla. Poznávat Egypt a jeho dějiny,
pochopit jeho panteon a umění vypovídá o kulturní zralosti naší civilizace
a o schopnosti uvědomit si opravdové životní hodnoty.
Tato kniha, obohacená nádhernými barevnými fotografiemi a kresbami,
pobídne čtenáře, aby vyhledali krásu starodávných civilizací a mystérií,
které se nacházejí kolem nás a umožňují nám odhalit ta, která jsou ukryta v nás samých.
pobídne čtenáře, aby vyhledali krásu starodávných civilizací a mystérií,
které se nacházejí kolem nás a umožňují nám odhalit ta, která jsou ukryta v nás samých.
„...Ó! Slepá duše!
Chop se pochodně mystérií
a v pozemské noci
Odhalíš svého Zářivého Dvojníka,
svou nebeskou duši...."
Hermes Trismegistos
sobota 6. června 2009
KEM
Pozemský Nil napodobuje svou dráhou Nil Nebeský neboli
Mléčnou dráhu. Láska Egypťanů k jejich zemi, k božské Ti,
byla taková, že se více obávali vyhnanství než smrti.
Smrt je přirozená a nevyhnutelná, ale zemřít mimo
posvátnou zemi znamenalo ztratit přístup do nebeského Egypta.
Proto faraon povolal Sinuheta zpět z jeho exilu v Sýrii,
aby mohl zemřít v zemi Kem.
"Cestovateli, když navštívíš Egypt, pozvedni své oči, aby
pohlédly na božstvo, nech, aby se tvá duše naplnila životem,
který oživí její pohled, nech, aby ti vítr, který zpívá mezi tisíciletými
kameny, vyprávěl historii Kem. Neboť tato země, o níž
si myslíš, že jsi ji navštívil, ve svém nitru ukrývá živé tajemství
niti, která vede ke světlu. Musíš je odhalit..."
Mléčnou dráhu. Láska Egypťanů k jejich zemi, k božské Ti,
byla taková, že se více obávali vyhnanství než smrti.
Smrt je přirozená a nevyhnutelná, ale zemřít mimo
posvátnou zemi znamenalo ztratit přístup do nebeského Egypta.
Proto faraon povolal Sinuheta zpět z jeho exilu v Sýrii,
aby mohl zemřít v zemi Kem.
"Cestovateli, když navštívíš Egypt, pozvedni své oči, aby
pohlédly na božstvo, nech, aby se tvá duše naplnila životem,
který oživí její pohled, nech, aby ti vítr, který zpívá mezi tisíciletými
kameny, vyprávěl historii Kem. Neboť tato země, o níž
si myslíš, že jsi ji navštívil, ve svém nitru ukrývá živé tajemství
niti, která vede ke světlu. Musíš je odhalit..."
(z knihy "Egypt, symbolismus a archeologie", Nová Akropolis, 2009)