100 pohledů na SFINGU – 021

Pohled dvacátý první.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihu (foto 2005).
Tento pohled zobrazuje pouze část sfingy – přední nohy – po levé straně.
Dominantní je pohled na chrám Amenhotepa II., který se jen častečně zachoval.

 Oblást kolem sfingy

100 pohledů na SFINGU – 020

Pohled dvacátý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu (foto 2005).
Celkový, panoramatický pohled zobrazuje i uspořádání pyramid za sfingou, a zároveň i množství turistů, jenž každodenně návštěvují Gízu..

Za sfingou jsou:
vlevo: Mykerinova (Menkaureova) pyramida
uprosřed: Chefrenova (Rachefova) pyramida
vpravo: Cheopsova (Chufuova) pyramida

Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha)

Ramesse II., Luxor, 19. dynastie, rozbitá, kolosální, žulová socha.
Další pohled na rozbitou, ležící sochu Ramesse II. Je umístěna po pravé straně vstupu do chrámu v Luxoru.

Viz dále:
Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha) - 4
Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha) - 3
Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha) - 2
Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha) - 1

Ptah – Kom Ombo

Egyptský bůh Ptah ve své svatyni. Chrám v Kom Ombu, ptolemaiovské období.

100 pohledů na SFINGU – 019

Pohled devatenáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu. Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida (foto 2005)

100 pohledů na SFINGU – 018

Pohled osmnáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu. Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida. Fotografováno z Údolního chrámu faraona Rachefa (Chefrena). (foto 2005).

První nádvoří Ramesse II. – Chrám v Luxoru

Několik kolosálních soch faraona Ramesse II. se nacháazi v rámci prvního nádvoří chrámu v Luxoru. Sochy jsou většinou citelně poničené. Většina z nich je bez hlavy, jak ukazuji fotografie. Chrám je zasvěcen Thébské triádě do které patří: Amon. Mut a Chonsu.

Socha druhá faraona Ramesse II.

Socha třetí faraona Ramesse II.

Socha čtvrtá faraona Ramesse II.

Hlava alabastrové sfingy – Memfis

Detail hlavy alabastrové sfingy,  Memfis (cca 8 x 4 m).
Viz fotografie sfingy v Memfisu.

100 pohledů na SFINGU – 017

Pohled sedmnáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihvýchodu. Za sfingou je Cheopsova (Chufuova) pyramida a pyramidy královen. Malá, obdělniková budova po straně pyramidy je muzeum bárky, ve kterém je umístěna, jako jediný exponát, sluneční (dřevěná) bárka. (foto 2005).

100 pohledů na SFINGU – 016

Pohled šestnáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu. Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida (foto 2005).

Sakkára – Serdab faraona Džosera – 2

Serdab faraona Džosera, Sakkára, 3. dynastie
Fotografie sedící sochy představující KA faraona Džosera.vyfocena skrze dírku na předni straně serdabu.
Viz take serdab faraona Džosera – 1

100 pohledů na SFINGU – 015

Pohled patnáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z severovýchodu (foto 2003).

Sakkára – Serdab faraona Džosera – 1

Serdab faraona Džosera, Sakkára, 3. dynastie
Tento serdab je nejznamějším serdabem, a to z důvodu že je v něm sedící socha KA tohoto krále (vysoká 1,42 m). Serdab byl objeven v roce 1924 a objevil ho britský egyptolog Cecil Firth. Tato fotografie je zcela unikátní, neboť zobrazuje faraona z profilu, a byla pořízena malou prasklinou ze strany serdabu. Tato socha faraona Džosera je kopie originální sochy, která se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře.
Samotné slovo serdab je arabského původu, a serdab představuje uzavřeny prostor, pod zemí (např. malou mistnost nebo sklep, nebo zazděný výklenek), nebo nad zemí (např. zděná nebo kamenná malá stavba).

100 pohledů na SFINGU – 014

Pohled čtrnáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihozápadu (foto 2003).

Amon – Chrám královny Hatšepsut

Fotografie zobrazuje fiktivní restaurování barevného reliéfu ze strany jednoho z hlídačů v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí (18. dynastie). Jedna se o sedícího boha Amona před kterým se nachází množství obětních darů. Tento dobře zachovalý výjev je z svatyně boha Anubida.

100 pohledů na SFINGU – 013

Pohled třináctý.
Téměř klasický pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihovýchodu. Za sfingou je Cheopsova (Chufuova) pyramida (foto 2005).

100 pohledů na SFINGU – 012

Pohled dvanáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihu. Za sfingou je Cheopsova (Chufuova) pyramida a pyramidy královen. (foto 2005).

100 pohledů na SFINGU – 011

Pohled jedenáctý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze ze západu (foto 2005).

100 pohledů na SFINGU – 010

Pohled desátý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze ze severozápadu (foto 2005).

Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha)

Ramesse II., Luxor, 19. dynastie, rozbitá, kolosální, žulová socha.
Další z fotografií jenž zobrazuje rozbitou, ležící sochu. Je umístěna po pravé straně vstupu do chrámu v Luxoru. Upraveny detail hlavy sochy Ramesse II. byl publikován pod názvem  Ramesse II. – Luxor.  Další fotografie byly publikovány pod názvem  Ramesse II. – Luxor  a  Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha).

100 pohledů na SFINGU – 009

Pohled devátý.
Pohled z jihu na Velkou Sfingu v Gíze. Vlevo je Cheopsova (Chufuova) pyramida a pyramidy královen. (foto 2005).

Nedokončený obelisk – Asuán

Nedokončený obelisk, Asuán, 18. dynastie.
Fotografie zobrazuje největší známý obelisk (v lomu na růžovou žulu), který zůstal, kvůli prasknutí nedokončen. Měl být vysoký 42 m, a měl být vztýčen na počest královny Hatšepsut.

100 pohledů na SFINGU – 008

Pohled osmý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze zezadu (foto 2005).

Alabastrová sfinga – Memfis

Alabastrová sfinga v Memfisu (cca 8 x 4 m) je v porovnání s Velkou Sfingou v Gíze trpaslíkem. Byla vytesána na počest neznámého faraona. Na sobě nemá žádný nadpis, což neumožňuje její identifikaci. Předpokládá se že patřila královny Hatšepsut, nebo faraonům Amenhotepovi II., nebo Amenhotepovi III. Před nálezem alabastrová sfinga byla dlouhou dobu ve vodě, a je to možná důvod jejiho současného stavu.
Viz detail hlavy alabastrové sfingy v Memfisu.

100 pohledů na SFINGU – 007

Pohled sedmý.
Zadní strana sfingy, záda, ocas a zadní noha. V pozadí je Cheopsova (Chufuova) pyramida (foto 2005).

Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha)

Ramesse II., Luxor, 19. dynastie, detail hlavy rozbité, kolosální, žulové sochy.
Rozbitá, ležící socha je umístěna po pravé straně vstupu do chrámu v Luxoru. Upraveny detail hlavy sochy Ramesse II. byl publikován pod názvem  Ramesse II. – Luxor.  Další fotografie byla publikována také pod názven  Ramesse II. – Luxor.

100 pohledů na SFINGU – 006

Pohled šestý.
Zadní strana sfingy, záda a ocas (foto 2005).

Horus – Chrám královny Hatšepsut

Krásný reliéf boha Hora v podobě sokola s korunou Dolního a Horního Egypta,
svatyně bohyně Hathor, chrám královny Hatšepsut, Dér el-Bahrí, 18. dynastie.

100 pohledů na SFINGU – 005

Pohled pátý.
Zadní strana sfingy - pravá (zadní) noha, (foto 2005).

Luxor – Socha Ramesse II.

Kolosální hlava faraona Ramesse II., nachází se po levé straně vstupu (před prvním pylonem) do chrámu boha Amona v Luxoru, 19. dynastie. Pro srovnání viz fotografii   Luxor – Ramesse II.

100 pohledů na SFINGU – 004

Pohled čtvrtý.
Zadní strana sfingy - telo a část ocasu (foto 2005).

Karnak – Chrám boha Chonsua

Průčelí nádherného chrámu boha Chonsua v Karnaku, Nová Říše,
Nachází se v posvátném Areálu boha Amona. Zásluhu na postavení chrámu mají Ramesse III., a pozdějí Ptolemaios III. a Nektanebo I.. Tento chrám odráží přesnou kanonickou strukturu s ohledem na uspořádaní jednotlivých částí. Znamená to, že čím více vstupujeme do chrámu, tím se prostor stává posvatnější. Chrám zároveň obsahuje všech sedm tradičních částí. Na spodní ilustraci jsou označené jednotlivé části chrámu (z knihy  Egypt – Symbolismus a archeologie  v nakladatelství Nová Akropolis).

100 pohledů na SFINGU – 003

Pohled třetí.
Satelitní mapa sfingy.

100 pohledů na SFINGU – 002

Pohled druhý.
Poměrně vzácný pohled na sfingu v Gíze.

Luxor

Neobvyklá fotografie zobrazuje vstupní prostor s obeliskem, sochami Ramesse II. a první pylon chrámu boha Amona v Luxoru.

100 pohledů na SFINGU – 001

Pohled první.
S jistotou se může říct, že je sfinga vedle pyramid nejznamější staroegyptskou památkou. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl uveřejnit 100 pohledu na sfingu. Tato nádherná „socha“ fascinuje lidé dodnes. Některé informace o sfinze jsem publikoval v příspěvku: Víte, že ... Velká Singa v Gíze.

Známé údaje o Sfinze (co víme a nevíme):
01. Sfinga má lidský obličej a tělo lva.
02. Orientace Sfingy: hlava (obličej)  sfingy se dívá na východ.
03. Rozměry Sfingy – cca: 74 m dlouhá, 6 m široká a 21 m vysoká.
04. Staroegyptský název za Velkou Sfingu neznáme.
05. Sfinga byla úplně vykopána z písku v roce 1925.
06. Navzdory všem spekulacím neví se kdo nechal Sfingu postavit.
07. Také se neví kdy byla Sfinga vytesána.
08. Sfinga je největší socha vyrobena z jednoho kusu kamene (skály).
09. Sfinga také měla tzv. faraonský vous (kousky jsou uloženy v Britském muzeu a v Egyptském muzeu v Káhiře.
10. Úvaha, že sfinga zobrazuje tvář faraona Rachefa je pouze doměnka. Neexistuje ani jeden důkaz, ktery by spojoval tohoto faraona a Sfingu.

Sennedžem (TT 1) – Anubis

Anubis, Sennedžemova hrobka (TT 1),
Dér el-Medína, 19. dynastie (fotografie z r. 2003).
Detail scény, ve které je zesnulý Sennedžem příváděn před boha Osirida (kompletní kresba celé stěny je zobrazena na obrázku níže nebo v jiném příspěvku - viz Anubis – Sennedžem). Tmavší barva zobrazuje již publikované výřezy. Detail boha Ozirida byl publikován v samostatném příspěvku. Informace o Sennedžemu jsou ve stejném příspěvku.