Mystický EGYPT: Ramesse II.

Zobrazují se příspěvky se štítkemRamesse II.. Zobrazit všechny příspěvky

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 013

>> neděle 24. dubna 2011

Kolosální socha faraona Ramesse II, chrám boha Amona v Luxoru, 19. dynastie.

Chrám Beit el-Wali – Nová Kalabša – 02

>> pondělí 7. března 2011

Beit el-Wali (Bét el-Walí), chrám Ramesse II., 19. dynastie.
Na fotografii z vestibulu (viz plán chrámu) je zobrazen faraon Ramesse II. při masakrování Libijců. Na vedlejší zdi (vlevo) je bohyně Anuket. I když tato fotografie není dostatečně kvalitní, dovoluje ukázat oslavu vítězství faraona Ramesse II. nad nepřáteli. lTento chrám, zasvěcený bohu Amonovi, byl přesunout na ostrov Nová Kalabša při výstavbě asuánské přehrady.

▼ Další fotografie výše zobrazené scény.

Chrám Beit el-Wali – Nová Kalabša – 01

>> pondělí 28. února 2011

Beit el-Wali (Bét el-Walí), chrám Ramesse II., 19. dynastie.
Na fotografii (ze svatyně – viz mapu) je zobrazen faraon Ramesse II. a bohyně Anuket.
Tento chrám, zasvěcený bohu Amonovi, byl přesunout (spolu s chrámy: Kalabša (řec. Talmis), kiosk Kertessi nebo Kartessi, Gerf Hussein) na ostrov Nová Kalabša při výstavbě asuánské přehrady. Ostrov Nová Kalabša se nachází asi jeden kilometr jižně od Asuánu. I když je samotný chrám hodně poničen, zachovalo se množství unikátních a nádherných malovaných reliéfů.

▲ Základní mapa chrámu s označením zobrazeného malovaného reliéfu.

▲ Po pravé straně vidíme výše zobrazený reliéf na kterém je bohyně Anuket kojící mladého Ramesse II. Úplně vlevo je bůh Chnum, napravo od Chnuma je Ramesse II., a za faraonem je bohyně Satet. (Na mapě je patrné umístění reliéfu ve svatyni chrámu.)

▲ Stéjný malovaný reliéf v díle francouzkého umělce a egyptologa Emile Prisse d'Avennes, byla publikována ve druhém svazku atlasu o egyptském umění v Paříži roku 1878. "Histoire de l'art egyptien, d'après les monuments, depuis les temps plus reculés jusqu'a la domination romaine" (Dějiny egyptského umění...).

▲ Mapa ostrova Nová Kalabša s označením jednotlivých chrámů, jenž se z důvodu výstavby asuánské přehrady přesunuli na tento ostrov.

Thovt – Abydos

>> úterý 22. února 2011

Staroegyptský bůh Thovt s hlavou ibise, malovaný reliéf v chrámu Ramesse II., Abydos, 19. dynastie. (Autor fotografie tohoto krásného reliéfu je p. Fernand Schwarz - leden 2011)

Ramesse II. – Memfis

>> pátek 18. února 2011

Kolosální socha Ramesse II., Memfis, XIX. dynastie.
Ilustrace z knihy The land of the monuments (notes of Egyptian travel), Joseph Pollard, Londýn, 1896

Ramesse II. – Memfis

>> čtvrtek 17. února 2011

Kolosální socha Ramesse II., Memfis, XIX. dynastie. Socha vyrobena z červené žuly byla objevena v roce 1820 italským archeologem Giovanni Battista Caviglia (1770–1845). Tato unikátní historická fotografie dokládá stav sochy příbližně mezi roky 1900 a 1920.

Karnak – Hypostylový sál

>> pátek 11. února 2011

Rekonstrukce Velkého hypostylového sálu v chrámu boha Amona, Karnak.
(kresba z publikace "Rameses the Great, or, Egypt 3300 years ago", Ferdinand de Lanoye, 1875)

Abú Simbel – 22 paviánů

>> čtvrtek 10. února 2011

Průčelí Velkého chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu končí řadou 22 paviánů.
Každý z nich má zvednuté ruce, jenž mají symbolizovat pozdrav vycházejícímu slunci. Na fotografie z roku 2005 je zobrazeno 6 paviánů, jenž jsou nad jižní (první zleva) sochou faraona Ramesse II.
viz příspěvek Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Abú Simbel – Svatyně

>> středa 9. února 2011

Svatyně ve Velkém chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Tento kolosální núbijský chrám byl v roce 1968 přesunout, aby byl zachráněn před zatopením při výstavbě asuánské přehrady, velkou záchranou akcí pod patronátem Unesca. Je pravděpodobně nejpůsobivějším egyptským chrámem a to především kvůli své výzdobě průčelí. Veliký Ramesse II. nechal postavit tento chrám a zasvětil ho bohu Re-Harachtejovi.
Fotografie zobrazuje detail svatyně s výklenkem, ve kterém jsou sochy Ramesse II. (druhý zprava), a bohů Re-Harachteje (úplně vpravo), Amona-Re (druhý zleva, vedle Ptaha) a Ptaha (vlevo ve stínu). Jednotliví bohové vládnou posvátným územím, a to takto: Amon-Re v Thébách (Luxor a Karnak), Ptah v Memfisu a Re-Harachtej v Heliopoli.

▲ Další fotografie

▲ Tato kresba ze svatyně Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

Poznámka:
Autor tohto blogu nahodou narazi wikipedii na větu:
„Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou“.
Kdyby komentař neměl poslední větu, tak je toto pro mnohé užitečná informace, ale poslední věta, jenž tvrdí že jde o chybu zcela nepatrnou.... Astronomické znalosti starodávných Egypťanů jsou pověstné, a nepřipouští "nepatrné" chyby.

>> úterý 8. února 2011

Velký hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie.
Kresba je z publikace »Luxor and its temples«, autor Blackman Aylward Manley, Londýn 1923, autor kresby je M. Benton Fletcher.

Abú Simbel – Socha Ramesse II.

>> pondělí 7. února 2011

Ramesse II., průčelí chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
První (zleva) ze čtyř soch Ramesse II.

▲ Další fotografie

Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Průčelí kolosálního chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Velký chrám v Abú Simbelu nechal postavit faraon Ramesse II. na počest boha Re Harachteje. Uprostřed (nad vstupem) je reliéf tohoto boha a po stranách jsou kolosální sochy (více než 20 m vysoké) představující faraona Ramesse II. Hlava druhé sochy zleva je zničená a leží dole pod sedící postavou faraona. Stojí za zmínku napsat, že jsou tyto sedící sochy Ramesse II. vyšší než sochy Memnonových kolosů.

▲ Další fotografie

▲ Nazev této krásné kresby z roku 1841 je "Temple d'Ibsamboul", publikace "Panorama d'Egypte et de Nubie, autor Hector Horeau.

▲ Kresba Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

▲ Velký chrám Ramesse II. v Abú Simbelu. Ilustrace z knihy The land of the monuments (notes of Egyptian travel), Joseph Pollard, Londýn, 1896

Ramesse II. – Muzeum Núbie, Asuán

>> pátek 4. února 2011

Detail stojící sochy Ramesse II, Muzeum Núbie, Asuán, 19. dynastia
Socha Ramesse II., vysoka 8 m, původně byla součásti kolonády v tzv. chrámu Gerf Husseina (Núbie), jenž byl přesunout na jiné místo z důvodu vystavby Asuánské přehrady. Chrám nechal postavit faraon Ramesse II., a byl přesunout na ostrov Nová Kalabša, kde se nacházejí i některé další (přesunuté) chrámy.

Thovt – Muzeum Núbie, Asuán

>> čtvrtek 27. ledna 2011

Thovt v podobě paviána, červená (asuánská) žula, Muzeum Núbie, Asuán.
Koruna s měsícem na hlavě paviána má naznačit lunární charakter boha Thovta.
Socha původně pochází z kolosálního chrámu v Abú Simbelu, kterého nechal postavit Veliký Ramesse II. na počest boha Re Harachteje.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 009

>> čtvrtek 4. listopadu 2010

Chrám v Luxoru – tří dominanty, 19. dynastie (foto 2003)
Pohled na vchod do chrámu boha Amona v Luxoru. Zcela vepředu je vidět obelisk (po levé straně vchodu a před prvním pylonem) s podstavcem, kterého obklopují paviáni. Za obeliskem (po levé straně vchodu a před prvním pylonem) je kolosální sedící socha Ramesse II. a úplně vzadu další kolosální socha Ramesse II., která se nachází v rámci prvního nádvoří.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 005

>> čtvrtek 21. října 2010

Kartuše faraona Ramesse II. na sloupu Velkého hypostylového sálu v chrámu boha Amona, Karnak.

Ozymandias – Ramesse II.

>> čtvrtek 7. října 2010

Ozymandias (Osymandias) je řecké jméno pro egyptského faraona Ramesse II., neboli Ramesse Velikého. Na fotografii je ještě vidět text (viz rameno faraona) popisující Ramesse II. jako „Slunečného Prince".

Diodoros Sicilský ve své „Historické knihovně" zaznamenal nápis na podstavci kolosální sochy Ramesse II. v Ramesseu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl“. Popis kolosa z Ramessea byl publikován v příspěvku Ramesseum. Název Ozymandias nebo Osymandias je tedy řecké zkomolené trůní jméno faraona Ramesse II, jenž zní – User-maat-re Setep-en-re nebo Usermaatre-Setepenre. V literatuře 19. a počátku 20. století se jméno Ozymandias často vyskytuje.

V minulosti bylo mnoho pokusu o přesun kolosální sochy do některých center Evropy jako např. do Paříže nebo Londýna, ale 18 m vysoká a 1000 tun vážící rozbitá socha je pořád na svém míste

Pro dokreslení obrazu uvádíme dva překlady sonetu (básně) Ozymandias, kterou napsal anglický romantický básník Shelley Percy Bysshe (04.08.1792 - 08.07.1822). Jak je patrné z textu, to, co je zpupné, netrvá věčně, a vše se nakonec v písek přemění, i toto kolosální dílo. Je zapotřebí také říct, že báseň zcela nespravedlivé zhodnocuje jak faraona tak i jeho dílo.

Ozymandias
Já potkal chodce z končin prastarých,
ten děl: „Bez trupu nohy kamenné
ční v poušti, v písku blízko vedle nich
tlí rozbitá tvář, čelo svraštěné,
rty šklebné, v nichž se chladný povel mih’,
dí: ‚Sochař uměl čísti vášní vření,
jež vryty v mrtvou hmotu žijí dál
než hruď, jich zdroj, než dlaň, jich provedení.‘
A na podstavci slova ta jsem čet’:‚
Jsem Ozymandias, jsem králů král,
má díla, Mocní, vizte a v prach hned!‘
Nic po stranách víc nezbylo, jen kolem
té trosky obrovské, kam stačil hled,
se písek vlnil v obzor dlouhým polem.“
(P. B. Shelley, Výbor z lyriky, přeložil Jaroslav Vrchlický, Praha: J. Otto, 1901)

Ozymandias
Poutník, jenž dávnou říší cestoval,
vyprávěl: V poušti jen dvě nohy stály,
obrovské torzo. Kousek opodál
se v písku otlučená hlava válí
a zpupná grimasa v té tváři dál
přežívá, mluví z díla sochaře -
řeč němých svědků neumlčí čas -
o panovačných choutkách vladaře.
A z postavce čteš slova sebechvály:
"Já jsem král králů Ozymandias,
hle, před mou stavbou jsou i velcí malí!"
Jinak nic nezůstalo. Do šíra
kol obřích trosek, do nichž slunce pálí,
písečná holá poušť se prostírá
(Tří stalice William Wordsworth, John Keats, P. B. Shelley, vybrala a přeložila Jarmila Urbánková, Klub přátel poezie, Československý spisovatel, Praha. 1974)

Poznámka:
Sonet Ozymandias vyšel poprvé 11. ledna 1818.

Ramesseum

>> středa 29. září 2010

Kolosální socha Ramesse II, chrám boha Amona, Ramesseum, Západní Théby, 19. dynastie.
Téměř zničená socha je skoro o 2 m vyšší než proslulé Memnonovy kolosy. Je to největší sochařské dílo, které kdy v dějinách bylo vyrobeno z jednoho kusu kamene. Mnohé kousky sochy se dnes nacházejí v různých muzeích, a několik kusů ze zachovalo přímo na míste v chrámu, včetně trupu, prstů na noze a ruce. Následující fotografie zobrazují některé částy sochy.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“
v nakladatelství E. Beaufort, Praha 1908,
autor Hanuš Mayer o Ramesseu píše:

Mezi chrámovými stavbami břehu západního vyniká Ramesseum, veliké to Memnonium, věnované Ramsem II. bohu slunce Ammonovi. Bohužel je více než polovice nádherných prostor chrámových zničeno a pohřbeno, jen dle základů poznáváme původní krásný půdorys, velmi harmonický a pravidelně založený.

Ne bez pocitu tesknoty kráčíme dnes síněmi a kolonnádami druhdy nádherného Ramessea. Všude obraz zpustošení, veliké hromady rumu. Hřbitov někdejší nádhery…

Nejen neúprosná příroda ti ničila, – více ještě vandalismus perského krále Kambysa vyžádal si za obět, totiž nejkrásnější monumentální sochy a skulptury nejnádhernější.

Rozhořčen volá Mariette: Ce qu’il y a de plus étonant, de la patience et de la force de ceux qui ont apporté d’Assouan ce monolithe pour en faire l’ornement d’un temple, ou de la force et de la patience de ceux, qui l’ont jeté par terre.

A v pravdě srdce zabolí, vidíme-li toto svévolně zničení, tento zločin barbarů, kteří měli trpělivost a silu, srdce a moc mohutný monolith sochy Ramsovy z divé zášti a zběsilosti rozbiti v hromadu ssutin.

Gigantické úlomky kolossa leží na zemi. Socha převyšovala dvěma metry sochy Memnonovy a bylo vypočteno, že kámen vážil přes 1200 tun. Kolik obtíží bylo překonati, než starověcí Egypťané tento žulový balvan z Assuânu do Luksoru dopravili!

Byla to největší socha egyptská; délka nehtu na prstu prostředním má 20 cm a ukazováček je dlouhý úplný metr. Diviti se jest péči, s níž byly tyto obrovské žulové figury zpracovány a uhlazeny.

Jak mohutný byl dojem, jenž kolos ten působil, dokud ještě v plné nádheře a velikosti se vypínal na antickém nádvoří chrámu! Ramses II. chtěl potomstvu zanechati pomník, jenž by neměl sobě rovna, jenž by každý čas svědčil o jeho slávě, moci a velikosti, neboť dle Diodora věstil nápis na podstavci příchozímu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl.“ Vysoké sebevědomí tkvi ve slovech těchto.

Pylony a stěny chrámové jsou bohatě vyzdobeny obrazy, ač malby ani sochy nejsou oné výše umělecké jako v chrámu luksorském. Zajímavá vyobrazení mají za podklad dějiny. Na prvním pylonu vidíme obrazy bitev z egyptských bojů proti národům východním; pevnosti, zajatce, oddíly vojska, válečné vozy a výjevy z táborů vojenských; jinde vidíme holdováni bojovníků králi a konečný vítězný jich návrat. Hieroglyfické nápisy doplňují obrazy; před očima máme kus dějepisu.

Průlomem ve zdi na pravo od kolossa vstoupíme do nádvoří druhého; dvojité, pobořené sloupořadí tohoto peristylu, částečně sloupy s uzavřenou hlavicí, částečně čtyřboké pilíře se sochami Osirida, uplatňují se tu ještě velmi pěkně; reliefy, ušlechtilých tvarů na zdi, dělící sál tento od předsíně, zobrazují výjevy z války proti Hethitům a dobytí pevnosti Kadeše na řece Orontes (nynější Asi v Sirii). Král jest větší ostatních a bojuje na svém válečném voze na místě nejohroženějším. Nepřátelé utíkají a jsou tlačeni do řeky, kde tonou; někteří podávají tonoucím soudruhům ruce. Nad tímto obrazem bitvy vidíme slavnost korunovace královské a slavnost žní.

Ramesseum jest jediná stavba egyptská, z níž nabyli jsme důkladné lícně ze starověku. Řecký dějepisec Diodoros Siculus, který za dob Augustových cestoval po Egyptě velmi se ve spise svém podivuje stavbě té a Ramesseum označuje náhrobkem Osyrnandyovým. Třeba že domněnka tato jest mylná, přece jeho popis se hodí téměř úplně na dnešní stav.

Dle vypravování Diodora byl nad vchodem do jednoho sálu, který sloužil za knihovnu, významný nadpis: ,,Útěcha duše“, *) a posvátná tyto slova prý i Kambysa přiměla k ušetření chrámu. Nástropní malby knihovny představují souhvězdí s ochrannými bůžky měsíců a dní a svědčí o dokonalých hvězdařských vědomostech starověkých obyvatel faraonské říše.

Opodál zřícenin Ramessea jsou ssutiny velikých, rozsáhlých cihlových staveb, které bychom dle oblouků a klenutí považovali za mnohem mladší, kdyby na každé cihle nebylo jména Ramses II. Snad byly prostory tyto skladišti a dílnami; našloť se tam mnoho různých obětních nádob, střepů ze džbánů na vino, nástrojů a nářadí, které sloužily na balsamováni mrtvol.

*) Jinak ,,lékárna duše“ (pharmacie de l’ àime.)

▼ Pohled na Ramesseum z výšky (2009)

Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha)

>> pátek 24. září 2010

Ramesse II., Luxor, 19. dynastie, rozbitá, kolosální, žulová socha.
Další fotografie byly publikovány pod heslem Ramesse II. – Luxor (rozbitá socha).

Maat a Re Harachtej – Ramesseum

>> úterý 21. září 2010

Reliéf zobrazuje bohyni Maat. Po levé straně je bůh Re Harachtej. Hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie. Na reiéfu jsou patrné zbytky původního zabarvení.

Detail hlavy bohyně Maat byl publikován v příloze Maat – Ramesseum.