Víte, že ... Velká Singa v Gíze

Víte, že se Velká Sfinga, pokud jde o prameny (staroegyptské texty), poprvé objevuje v období Nové Říše za vlády faraona Thutmose IV. (18. dynastie). Poté, co se mu zdál sen, ji tento faraon nechal vykopat z písku, který ji celou zakrýval.

Dnešní egyptologové se domnívají že Velká Sfinga v Gíze pochází z období Staré Říše, kdy byla vytesána z jednoho kusu skály, a že absence záznamů může mít důvod v její nepopularitě...

Zajímavé je i to že se zmínky o Sfinze neobjevují ani v díle Strabona (Geographica), ani v díle „otce dějepisu“ Herodota, jenž se ve svých řecko-perských válkách snažil podrobně popsat všechny divy Dolního Egypta včetně pyramid a ztraceného labyrintu. Nejspíše i v této době byla pod nánosem písku. To by mohlo znamenat i to, že je původ Sfingy i nadále nejistý a dokonce i záhadný...

Horní fotografie zobrazuje stélu, kterou nechal postavit faraon Thutmose IV. mezi tlapami Sfingy. Dodnes je to jedíné svědectví o Velké Sfinze pocházející ze starověkého Egypta.

A nakonec Napoleon před sfingou v Gíze, Jean-Léon Gérôme, olejomalba, 1868, Hearst Castle.

Popis úvodní (horní) kresby:
Velká Sfinga, Gíza, ilustrace z vícesvazkového díla "Description de l'Égypte: ou, Recueil des observations et des recherches qui ont été faites en Égypte pendant l'expédition de l'armée française, 1812" (Popis Egypta: nebo zprávy o pozorování a výzkumu, které byly provedeny v Egyptě během expedice francouzské armády, 1812). (Orig. popisek na kresbě: Pyramides de Memphis: vue de sphinx et de la seconde pyramide, prise du levant.)