100 neobvyklých pohledů na Egypt – 008

Tzv. královský sarkofág z jednoho kusu červéné žuly který se nachází v pohřební komoře, Cheopsova (Chufuova) pyramida. Sarofág je dle tradice umístěn na západní stěně komory. Je třeba připomenout, že kolem tohoto „sarkofágu“ panují dodnes nelogičnosti a spory, jenž se vztahují na chodbu, která vedé do místnosti, kde je sarkofág umístěn. Chodba je totíž menších rozměrů, než je velikost sarkofágu. Už v 19. století se o tomto tématu spekulovalo. Zda se, že se racionálně tato „záhada“ nedá vysvětlit. Úvahy vedou směrem, že nejdříve byl sarkofág a nad ním se vybudovala samotná komora??? Pozorný čténař jistě najde dostatek úvah o tomto tématu.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 30.

Některé egyptské symboly ze svatyně zasvěcené bohům: Amonovi - Sokarovi - Osiridovi, chrám Hathor-Maat,  Dér el-Medína.

▲ Žezlo sekhem, obvyklé označuje univerzální moc (bohů, panovníků, lidí, chrámů, míst...). Je skoro nemožné vystihnout rozmanitost používání tohoto staroegyptského symbolu, který dle Gardinerovy tabulky má označení S042. Tento nádherný reliéf a symbol, jenž prostřední část má v podobě otevřeného lotosového květu, se nachází mezi bohem Minem a Sokarovou bárkou, po pravé straně od vchodu do svatyně zasvěcené bohům: Amonovi - Sokarovi - Osiridovi.

▲ Na zdi po leve straně od vchodu do svatyně zasvěcené bohům Amonovi - Sokarovi - Osiridovi se nachází proslulá scéna „vážení srdce (duše)“ v rámci Osiridova soudu. Účel této scény v tomto chrámu je vázan za Osiridova mystéria a ceremonie pro řemeslníky v nedaleké vesnici v tzv. místě pravdy – Set Maat. Tedy není to scéna, která by byla vyrobna pro obřady zemřelých, jako v Egyptské knihy mrtvých. Srdce, které má hieroglyfický znak, který se podobá hliněné nádobě (u Gardinera F034) je na pravé straně váh. Celou scénu je možno vidět v příspěvku  Chrám Hathor-Maat: část 12.  nebo v příspěvku  Chrám Hathor-Maat: Osiridův soud.

▲ Dalším symbolem ze stéjné svatyně je tzv. pírko bohyně Maat (u Gardinera H006), symbol jenž je na druhé straně váh, jako protiklad již popsanému srdci.

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
 ---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 007

Tutanchamon – Zlatá maska, 18. dynastie, Egyptské muzeum, Káhira.
I když tento pohled na zlatou masku není nic neobvyklého, jedna se o unikátní a originální fotografii posmrtné masky faraona Tutanchamona z doby, kdy se ještě mohla fotografovat (foto 1998),

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 29.

Skoro unikátní pohled na chrám Hathor-Maat z balónu.
Na fotografii je vidět vstupní brána, typická pro ptolemaiovské období, samotný chrám a zbytky dalších staveb. Dále tento záběr nabízí pohled na tak rozsáhlou stavební činnost v okolí chrámu.

(Autor publikované fotografie je p. Fernand Schwarz - 2010)

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
 ---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 5.

▲ Bohyně Sachmet, stojící socha v lidské velikosti, čérná žula, svatyně zasvěcená bohyni Hathor, chrám boha Ptaha v Karnaku.

▲ Další fotografie bohyně Sachmet, nebeské manželky boha Ptaha.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 006

Pohled na alej sfing (to co se zachovalo) spojující chrámy v Luxoru a v Karnaku.

Údolí králů – Hora El Kurna

Dominantou nad Údolím králů je tzv Západní hora v podobě pyramidy El Kurna (někdy take El Kurn). Tato hora je dle tradice sídlem bohyně Meretseger. (Častý název pro Údolí králu, jenž se používal v 19. a první půlce 20. století je arabský název Biban el-Muluk).

Abydos – Kartuše Sethiho I.

Kartuše faraona Sethiho I., malovaný reliéf, chrám Sethiho I., Abydos, 19. dynastie.

Nad kartuši jsou symboly Dolního (včela) a Horního (rákos) Egypta (trůní jméno faraona).

Staroegyptské symboly – Horní a Dolní Egypt

Klasické symboly Horního (rákos) a Dolního (včela) Egypta.
Reliéf pochází ze svatyně bohyně Hathor, chrámu královny Hatšepsut, Dér el-Bahrí (18. dynastie).
Tyto symboly, jenž se nejčastějí používali před jmény faraonu, tzn. před kartušou, označovali skutečnost, že vladce je pánem obou zemí. Jinák řečeno, symboly jsou součástí tzv. trůního jména faraona.

▼ Další fotografie zobrazuje uvedené symboly nad kartuši královny Hatšepsut, chrám královny Hatšepsut, Dér el-Bahrí, 18. dynastie

Memnonovy kolosy – 04

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Na fotografii kolos po pravé straně (2005).

Abydos – Osiris a Sethi I.

Sethi I. při obětování bohu Osiridovi, Abydos, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos – foto 2003.

100 pohledů na SFINGU – 038

Pohled třicátý osmý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihozápadu (foto 2009).

Beni Hasan – Pohled na Nil

Nekolik pohledu na Nil z významné lokality Beni Hasan.

▼ Pohled na Nil z bárky při ceste do Beni Hasanu.

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 4.

Pohled na vstupní brány do chrámu boha Praha v Karnaku.
Skrze celkem šest brán se musí projít, aby se přišlo k centrální svatyni boha Ptaha. Místo pohledu je zobrazeno červeným puntíkem, viz mapu. Připomínáme, že bohové Ptah, Sachmet a Nefertum tvoří tzv, memfiskou triádu.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 007

Pohled sedmý.
Cheopsova (Chufuova) pyramida, pohled ze severovýchodu (foto 2005).
Přad pyramidou je částečně vidět i Muzeum Sluneční bárky.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 005

Kartuše faraona Ramesse II. na sloupu Velkého hypostylového sálu v chrámu boha Amona, Karnak.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 004

Pohled na oltář ve svatyni bohyně Isis (Eset), chrám bohyně Isis, ostrov Fílé (Philae), Horní Egypt, Ptolemaiovské období.

Abydos – Osiris, Isis a Horus

Osiris (vpravo), Isis (uprostřed) a Horus (vlevo), Abydos, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos - foto 2003.
Další nádherná scéna z chrámu slavného faraona Sethiho I.

Víte, že ... Jídelna v hrobce – Údolí králů

Pohled na hrobky, Údolí králů, foto 2002.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“, v kapitole Hroby králů, autor Hanuš Mayer píše:

...„Malý, ne hluboko vedený skalní hrob nese u vchodu pamětihodný anglický nápis: „Reservováno na požití oběda“. – V thébské komoře mumiové obědváme! Posezení u stolu není nepříjemno a okříváme v milém chládku této štoly. Odraz světla od jasných písečných svahů a polí stačí osvětlovati tuto aparatní jídelnu...“

V této knize, která vyšla v Praze, roku 1908, v nakladatelství E. Beaufort, jsem narazil na tuto zajímavost o jidelně uvnitř hrobky. I přes velké pátrání se mi nepodařilo zjistit o kterou hrobku jde. Víme jen, že je to dle autora blízko hrobky Sethího I., nebo jak autor praví hrobu Belzoniova. (Autor knihy si zašel na oběd po prohlídce hrobky Sthiho I.)

100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 006

Pohled šestý.
Pohled na tří pyramidy v Gíze z jihozápadu (foto 2002).

vlevo: Mykerinova (Menkaureova) pyramida
uprosřed: Chefrenova (Rachefova) pyramida
vpravo: Cheopsova (Chufuova) pyramida

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 28.

Hlavice pravého sloupu s lotosovými listy u vstupu do pronaosu, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
V 25. části seriálu o ptolemaiovském chrámu v Dér el-Medíně byla zobrazena levá hlavice sloupu a reliéfy oslavující Imhotepa, jeho matku a manželku. V tomto příspěvku je zobrazená pravá hlavice sloupu a reliéfy na samotném sloupu zobrazují a oslavují dalšího významného architekta Amenhotepa (syna Hapůuva).

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
 ---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------

Ozymandias – Ramesse II.

Ozymandias (Osymandias) je řecké jméno pro egyptského faraona Ramesse II., neboli Ramesse Velikého. Na fotografii je ještě vidět text (viz rameno faraona) popisující Ramesse II. jako „Slunečného Prince".

Diodoros Sicilský ve své „Historické knihovně" zaznamenal nápis na podstavci kolosální sochy Ramesse II. v Ramesseu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl“. Popis kolosa z Ramessea byl publikován v příspěvku Ramesseum. Název Ozymandias nebo Osymandias je tedy řecké zkomolené trůní jméno faraona Ramesse II, jenž zní – User-maat-re Setep-en-re nebo Usermaatre-Setepenre. V literatuře 19. a počátku 20. století se jméno Ozymandias často vyskytuje.

V minulosti bylo mnoho pokusu o přesun kolosální sochy do některých center Evropy jako např. do Paříže nebo Londýna, ale 18 m vysoká a 1000 tun vážící rozbitá socha je pořád na svém míste

Pro dokreslení obrazu uvádíme dva překlady sonetu (básně) Ozymandias, kterou napsal anglický romantický básník Shelley Percy Bysshe (04.08.1792 - 08.07.1822). Jak je patrné z textu, to, co je zpupné, netrvá věčně, a vše se nakonec v písek přemění, i toto kolosální dílo. Je zapotřebí také říct, že báseň zcela nespravedlivé zhodnocuje jak faraona tak i jeho dílo.

Ozymandias 
Já potkal chodce z končin prastarých,
ten děl: „Bez trupu nohy kamenné
ční v poušti, v písku blízko vedle nich
tlí rozbitá tvář, čelo svraštěné,
rty šklebné, v nichž se chladný povel mih’,
dí: ‚Sochař uměl čísti vášní vření,
jež vryty v mrtvou hmotu žijí dál
než hruď, jich zdroj, než dlaň, jich provedení.‘
A na podstavci slova ta jsem čet’:‚
Jsem Ozymandias, jsem králů král,
má díla, Mocní, vizte a v prach hned!‘
Nic po stranách víc nezbylo, jen kolem
té trosky obrovské, kam stačil hled,
se písek vlnil v obzor dlouhým polem.“
(P. B. Shelley, Výbor z lyriky, přeložil Jaroslav Vrchlický, Praha: J. Otto, 1901)

Ozymandias
Poutník, jenž dávnou říší cestoval,
vyprávěl: V poušti jen dvě nohy stály,
obrovské torzo. Kousek opodál
se v písku otlučená hlava válí
a zpupná grimasa v té tváři dál
přežívá, mluví z díla sochaře -
řeč němých svědků neumlčí čas -
o panovačných choutkách vladaře.
A z postavce čteš slova sebechvály:
"Já jsem král králů Ozymandias,
hle, před mou stavbou jsou i velcí malí!"
Jinak nic nezůstalo. Do šíra
kol obřích trosek, do nichž slunce pálí,
písečná holá poušť se prostírá
(Tří stalice William Wordsworth, John Keats, P. B. Shelley, vybrala a přeložila Jarmila Urbánková, Klub přátel poezie, Československý spisovatel, Praha. 1974)

Poznámka:
Sonet Ozymandias vyšel poprvé 11. ledna 1818.

Staroegyptské symboly – Djed, Tijet

Staroegyptské symboly – Džed (Djed) a Tijet, ornamentální výzdoba zakončení zdi, chrám bohyně Hathor, Dendera.
Tato kombinace střídání těchto dvou egyptských symbolů je poměrně častá, především během Nové Říše. Na jedné straně je posvátný sloup boha Osirida – Džed, jenž představuje stabilitu, a na druhé symbol spojený s bohyni Isis – Tijet (známý jako uzel bohyně Isis), reprezentující sílu a magii bohyně, pomoci které dosáhla vzkříšení svého nebeského manžela Ozirida. Oba symboly se používaly i jako amulety.

100 pohledů na SFINGU – 037

Pohled třicátý sedmý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z severovýchodu (foto 2002).

Memnonovy kolosy – 03

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Západ slunce za kolosy (foto 2002).

Karnak – Chrám boha Chonsua – Thovt

Sedící pavián, chrám boha Chonsua v Karnaku, hypostylový sál, 20. dynastie.
Sympatická socha paviána, kterou by nikdo nečekal mezi sloupy hypostylové síně. Jak víme, pavián je spolu s ibisem posvátným zvířetem doprovázejícím boha Thovta.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 003

Okřídlený skarabeus, Astronomický strop, detail výzdoby, hypostylový sál, chrám zasvěcený bohyni Hathor, Dendera.
V příspěvku Dendera – Brána císaře Domiciána byla publikována vstupní brána císaře Domiciána s reliéfní malbou okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Text který doprovázel tuto fotografii byl tento: „Skoro unikátní a nádherně malovaný reliéf zobrazuje okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Okřídlený skarabeus není nic neobvyklého v egyptských chrámech, ale v takovém měřítku a na tak významném míste...“

Jen pár kroků dál, v hypostylovém sále hlavního chrámu v Dendeře, na Astronomickém stropě je vyobrazen okřídlený (jednokřídlý) skarabeus (na druhém konci je hlava bohyně Nut). Jedno křídlo u skarabea pravděpodobně plní jen dekorativní funkci. I teď musíme konstatovat, že je to krásný výjev. Stačí jen připomenout že Skarabeus, jenž pro staré Egypťany byl posvátným broukem, byl ten který „kutálí" Slunce po nebeské klenbě, a bůh který mu odpovídá je Cheprer.

Přesné místo tohoto výjevu je na ilustraci v příspěvku:
Nut – Dendera – Description de l'Égypte

Dendera – Brána císaře Domiciána a Trajána

Několik fotografií ukazují impozantní vstupní bránu císaře Domiciána (tzv. severní brána) do posvátného areálu v Dendeře, zasvěceného bohyni Hathor. Tento druh stavby je charakteristický pro ptolemaiovské a římské období Egypta. Velmí podobná vstupní brána je v malém chrámu bohyň Hathor a Maat v Dér el-Medíně.

▲ Horní část brány, pohled směrem od chrámu bohyně Hathor (ze severu)

▲ Horní část brány, pohled směrem k chrámu bohyně Hathor (z jihu)

▲ Skoro unikátní a nádherně malovaný reliéf zobrazuje okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Okřídlený skarabeus není nic neobvyklého v egyptských chrámech, ale v takovém měřítku a na tak významném míste...

▲ Na závěr celkový pohled na chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře.