Mystický EGYPT: Abú Simbel

Zobrazují se příspěvky se štítkemAbú Simbel. Zobrazit všechny příspěvky

Abú Simbel – 22 paviánů

>> čtvrtek 10. února 2011

Průčelí Velkého chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu končí řadou 22 paviánů.
Každý z nich má zvednuté ruce, jenž mají symbolizovat pozdrav vycházejícímu slunci. Na fotografie z roku 2005 je zobrazeno 6 paviánů, jenž jsou nad jižní (první zleva) sochou faraona Ramesse II.
viz příspěvek Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Abú Simbel – Svatyně

>> středa 9. února 2011

Svatyně ve Velkém chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Tento kolosální núbijský chrám byl v roce 1968 přesunout, aby byl zachráněn před zatopením při výstavbě asuánské přehrady, velkou záchranou akcí pod patronátem Unesca. Je pravděpodobně nejpůsobivějším egyptským chrámem a to především kvůli své výzdobě průčelí. Veliký Ramesse II. nechal postavit tento chrám a zasvětil ho bohu Re-Harachtejovi.
Fotografie zobrazuje detail svatyně s výklenkem, ve kterém jsou sochy Ramesse II. (druhý zprava), a bohů Re-Harachteje (úplně vpravo), Amona-Re (druhý zleva, vedle Ptaha) a Ptaha (vlevo ve stínu). Jednotliví bohové vládnou posvátným územím, a to takto: Amon-Re v Thébách (Luxor a Karnak), Ptah v Memfisu a Re-Harachtej v Heliopoli.

▲ Další fotografie

▲ Tato kresba ze svatyně Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

Poznámka:
Autor tohto blogu nahodou narazi wikipedii na větu:
„Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou“.
Kdyby komentař neměl poslední větu, tak je toto pro mnohé užitečná informace, ale poslední věta, jenž tvrdí že jde o chybu zcela nepatrnou.... Astronomické znalosti starodávných Egypťanů jsou pověstné, a nepřipouští "nepatrné" chyby.

Abú Simbel – Socha Ramesse II.

>> pondělí 7. února 2011

Ramesse II., průčelí chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
První (zleva) ze čtyř soch Ramesse II.

▲ Další fotografie

Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Průčelí kolosálního chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Velký chrám v Abú Simbelu nechal postavit faraon Ramesse II. na počest boha Re Harachteje. Uprostřed (nad vstupem) je reliéf tohoto boha a po stranách jsou kolosální sochy (více než 20 m vysoké) představující faraona Ramesse II. Hlava druhé sochy zleva je zničená a leží dole pod sedící postavou faraona. Stojí za zmínku napsat, že jsou tyto sedící sochy Ramesse II. vyšší než sochy Memnonových kolosů.

▲ Další fotografie

▲ Nazev této krásné kresby z roku 1841 je "Temple d'Ibsamboul", publikace "Panorama d'Egypte et de Nubie, autor Hector Horeau.

▲ Kresba Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

▲ Velký chrám Ramesse II. v Abú Simbelu. Ilustrace z knihy The land of the monuments (notes of Egyptian travel), Joseph Pollard, Londýn, 1896

Thovt – Muzeum Núbie, Asuán

>> čtvrtek 27. ledna 2011

Thovt v podobě paviána, červená (asuánská) žula, Muzeum Núbie, Asuán.
Koruna s měsícem na hlavě paviána má naznačit lunární charakter boha Thovta.
Socha původně pochází z kolosálního chrámu v Abú Simbelu, kterého nechal postavit Veliký Ramesse II. na počest boha Re Harachteje.

Abu Simbel – Ramesse II.

>> středa 15. září 2010

Faraon Ramesse II, jako Osiris, chrám Ramesse II, Abú Simbel, 19. dynastie.
Celkem 8 sloupů o které je opřeno 8 kolosálních soch Ramesse II. v podobě boha Osirida tvoří hypostylový sál tohoto unikátního chrámu.

Hathor – Dér el-Bahrí

>> čtvrtek 29. dubna 2010

Staroegyptská bohyně Hathor v podobě krávy olizuje kralovské ruce, malovaný relief, svatyně zasvěcená bohyni Hathor v chrámu královny Hatšepsut (2. terasa), Dér el-Bahrí, Západní Théby, 18. dynastie.
Na její počest (Hathor) byla vystavena řada chrámů a kultních center, jako např.: Dendera, ostrov Fílé (Philae) nedaleko Asuánu, chrám Hathor a Maat v Dér el-Medíně, chrám Hathor (Nefertari) v Abu Simbelu, nebo výše uvedená svatyně (kaple) Hathor v Dér el-Bahrí, odkud pochází i scéna Hathor jako „posvátné“ krávy.