Mystický EGYPT: atef

Zobrazují se příspěvky se štítkematef. Zobrazit všechny příspěvky

Sennedžem (TT 1) – Osiris

>> pátek 4. června 2010

Ojedinělé zobrazení Osirida, Sennedžemova hrobka (TT 1),
Dér el-Medína, 19. dynastie (fotografie z r. 2003).

Uvádíme zde že je to „ojedinělá“ malba a to z důvodu, že je Osiris obvykle zobrazován v sedě na svém trůnu. Je zobrazen v bílém plášti, s typickým zeleným obličejem, falešným zahnutým vousem, s korunou atef, a v rukou drží symboly své moci (také královské moci): důtky – nekhakha (vlevo) a žezlo – heka (vpravo). Po stranách jsou dvě Horova oka (vedžat), jenž jsou v tomto případě symboly vzkříšení. Dále po stranách jsou dva symboly imiut, které popíšeme na jiném místě...

Sennadžem – Služebník ve Místě Pravdy (Set Maat) – (syn Khabekhnet a Tahennu) byl královský umělec a řemeslník. Pracoval na dekoracích okolních královských hrobek. Žil během vlády faraonů Sethiho I. a Ramesse II. Hrobka byla objevena r. 1886, a dostala označení "Hrobka č. 1". Je to hrobka především rodinná, a kromě Sennedžema zde byla pohřbena i jeho manželka Iy-neferti (Iyneferti). Hrobka je umístěna nad vesnici Dér el-Medína.

Významný francouzský egyptolog Bernard Bruyère (spolu s Masperem byl u objevu hrobky) se o hrobce zmiňuje jako o nejhezčí šlechtické hrobce, která obsahuje čtyři typické komponenty:
1. nádvoří - vstupní místnost
2. kaple - přístupná pro živé
3. šachtu (obvykle pro vstup nebo dopravení sarkofágu)
4. pohřební komoru

Chrám Hathor-Maat: Anubis – část 20.

>> pondělí 17. května 2010

Ptolemaios VII. (Neos Filopatór) přináší oběť bohu Anubidovi, chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Bůh Anubis je zobrazen s dvojitou korunou Dolního a Horního Egypta – sechemtej, a Ptolemaios VII. s korunou atef. Tento, relativně malý, malovaný reléf se nachází na úrovni překladu vstupu do centrální svatyně zasvěcené bohyni Hathor a Maat (mezi vstupem do svatyně Hathor a Maat – vlevo a vstupem do svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi – vpravo).

Viz take příspěvek o Egyptských korunách.

Chrám Hathor-Maat: Nechbet (supice) – část 19.

>> pátek 14. května 2010

Bohyně Nechbet v podobě supice, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Ornamentální výzdoba na stropě (v pronaosu) nad vstupem do centrální svatyně zasvěcené bohyni Hathor-Maat. Dekorativní část stropu v podobě pruhu, jež lemují barevné geometrické ornamenty, se skládá z pěti vyobrazení bohyně Nechbet. Barvy jsou ještě dnes zachovalé. Bohyně Nechbet, ochránkyně Horního Egypta, drží ve svých drápech symbol šen a na hlavě nesé korunu atef. Po stranách (levá a pravá část stropu od centrálního pruhu s bohyní Nechbet) je malované hvězdné nebe (modrý podklad s hvězdami). Úplně na koncích stropu se znovu opakují motivy s bohyní Nechbet.

Je to častá dekorace stropů v chrámech, které vznikaly v ptolemaiovském období (Edfu, Dendera, Fílé, některé stavby v Karnaku...). Kromě dekorativní funkce, opakující se výzdoba s bohyní Nechbet, měla také funkci ochrannou, bohyně totiž hlídala před-vstupní prostory do svatyní chrámů a také svatyně. Průchody pod pylony, jako např. v chrámu Ramesse III. v Medínit Habu jsou nádherně zdobeny bohyní Nechbet (i zde se jedná o střežení vstupu).

Víte, že ... Egyptské koruny

>> úterý 30. března 2010

Víte, že archeologové nikdy nenašli ani jednu z různých druhů korun, kterými Egypťané korunovali své panovníky?
Prozatím můžeme jen předpokládat jaké materiály používali pro jejich vytváření. Je ale zajímavá skutečnost, že po korunách neexistuje žádná fyzická stopa.
Samotná egyptská tradice mluví o tom, že dvěma korunám (bílé Horního a červené Dolního Egypta) byla připisována "magická síla", která měla ochránit faraona. Egypťané tyto dvě koruny nazývali "dvě mocné", v případě že byly kombinovány do jedné.

Obrázek zobrazuje několik základních staroegyptských korun:
1) bílá koruna, Horní Egypt, hedžet
2) červená koruna, Dolní Egypt, dešret
3) bíločervená koruna (dvojitá), Horní a Dolní Egypt, sechemtej
4) koruna atef
5) modrá koruna (válečná), chepreš
6) vysoká koruna, hedžet