Mystický EGYPT: Théby

Zobrazují se příspěvky se štítkemThéby. Zobrazit všechny příspěvky

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 012

>> čtvrtek 3. března 2011

Strop s původní barevnou výzdobou představující hvězdnou oblohu s typickým zobrazením stylizovaných hvězd. Chrám Ramesse III., Medínit Habu, Západní Théby, 20. dynastie.

>> čtvrtek 17. února 2011

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Malba je z proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

>> pátek 11. února 2011

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
(Die Kolosse des Memnon in Ober-Ägypten, Hubert Sattler, olejomalba, 1846, Salzburg Museum).

>> středa 9. února 2011

Svatyně ve Velkém chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Tento kolosální núbijský chrám byl v roce 1968 přesunout, aby byl zachráněn před zatopením při výstavbě asuánské přehrady, velkou záchranou akcí pod patronátem Unesca. Je pravděpodobně nejpůsobivějším egyptským chrámem a to především kvůli své výzdobě průčelí. Veliký Ramesse II. nechal postavit tento chrám a zasvětil ho bohu Re-Harachtejovi.
Fotografie zobrazuje detail svatyně s výklenkem, ve kterém jsou sochy Ramesse II. (druhý zprava), a bohů Re-Harachteje (úplně vpravo), Amona-Re (druhý zleva, vedle Ptaha) a Ptaha (vlevo ve stínu). Jednotliví bohové vládnou posvátným územím, a to takto: Amon-Re v Thébách (Luxor a Karnak), Ptah v Memfisu a Re-Harachtej v Heliopoli.

▲ Další fotografie

▲ Tato kresba ze svatyně Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

Poznámka:
Autor tohto blogu nahodou narazi wikipedii na větu:
„Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou“.
Kdyby komentař neměl poslední větu, tak je toto pro mnohé užitečná informace, ale poslední věta, jenž tvrdí že jde o chybu zcela nepatrnou.... Astronomické znalosti starodávných Egypťanů jsou pověstné, a nepřipouští "nepatrné" chyby.

Hrobka vezíra Ramose ( TT55) – část 6.

>> pátek 21. ledna 2011

Pohled na vchod (vstup) do hrobky Ramose – TT55, Šéch Abd el-Kurna, 18. dynastie. (na mapě č. 2)

Hrobka vezíra Ramose - část 1.
Hrobka vezíra Ramose - část 2.
Hrobka vezíra Ramose - část 3.
Hrobka vezíra Ramose - část 4.
Hrobka vezíra Ramose - část 5.
Hrobka vezíra Ramose - část 6.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 011

>> středa 24. listopadu 2010

Chrám Ramesse III., Medínit Habu, Západní Théby, 20. dynastie.
Pohled z balónu na první pylon, první otevřené nádvoří, druhy pylon a druhé otevřené nádvoří.

Memnonovy kolosy – 04

>> středa 27. října 2010

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Na fotografii kolos po pravé straně (2005).

Memnonovy kolosy – 03

>> pondělí 4. října 2010

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Západ slunce za kolosy (foto 2002).

Ramesseum

>> středa 29. září 2010

Kolosální socha Ramesse II, chrám boha Amona, Ramesseum, Západní Théby, 19. dynastie.
Téměř zničená socha je skoro o 2 m vyšší než proslulé Memnonovy kolosy. Je to největší sochařské dílo, které kdy v dějinách bylo vyrobeno z jednoho kusu kamene. Mnohé kousky sochy se dnes nacházejí v různých muzeích, a několik kusů ze zachovalo přímo na míste v chrámu, včetně trupu, prstů na noze a ruce. Následující fotografie zobrazují některé částy sochy.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“
v nakladatelství E. Beaufort, Praha 1908,
autor Hanuš Mayer o Ramesseu píše:

Mezi chrámovými stavbami břehu západního vyniká Ramesseum, veliké to Memnonium, věnované Ramsem II. bohu slunce Ammonovi. Bohužel je více než polovice nádherných prostor chrámových zničeno a pohřbeno, jen dle základů poznáváme původní krásný půdorys, velmi harmonický a pravidelně založený.

Ne bez pocitu tesknoty kráčíme dnes síněmi a kolonnádami druhdy nádherného Ramessea. Všude obraz zpustošení, veliké hromady rumu. Hřbitov někdejší nádhery…

Nejen neúprosná příroda ti ničila, – více ještě vandalismus perského krále Kambysa vyžádal si za obět, totiž nejkrásnější monumentální sochy a skulptury nejnádhernější.

Rozhořčen volá Mariette: Ce qu’il y a de plus étonant, de la patience et de la force de ceux qui ont apporté d’Assouan ce monolithe pour en faire l’ornement d’un temple, ou de la force et de la patience de ceux, qui l’ont jeté par terre.

A v pravdě srdce zabolí, vidíme-li toto svévolně zničení, tento zločin barbarů, kteří měli trpělivost a silu, srdce a moc mohutný monolith sochy Ramsovy z divé zášti a zběsilosti rozbiti v hromadu ssutin.

Gigantické úlomky kolossa leží na zemi. Socha převyšovala dvěma metry sochy Memnonovy a bylo vypočteno, že kámen vážil přes 1200 tun. Kolik obtíží bylo překonati, než starověcí Egypťané tento žulový balvan z Assuânu do Luksoru dopravili!

Byla to největší socha egyptská; délka nehtu na prstu prostředním má 20 cm a ukazováček je dlouhý úplný metr. Diviti se jest péči, s níž byly tyto obrovské žulové figury zpracovány a uhlazeny.

Jak mohutný byl dojem, jenž kolos ten působil, dokud ještě v plné nádheře a velikosti se vypínal na antickém nádvoří chrámu! Ramses II. chtěl potomstvu zanechati pomník, jenž by neměl sobě rovna, jenž by každý čas svědčil o jeho slávě, moci a velikosti, neboť dle Diodora věstil nápis na podstavci příchozímu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl.“ Vysoké sebevědomí tkvi ve slovech těchto.

Pylony a stěny chrámové jsou bohatě vyzdobeny obrazy, ač malby ani sochy nejsou oné výše umělecké jako v chrámu luksorském. Zajímavá vyobrazení mají za podklad dějiny. Na prvním pylonu vidíme obrazy bitev z egyptských bojů proti národům východním; pevnosti, zajatce, oddíly vojska, válečné vozy a výjevy z táborů vojenských; jinde vidíme holdováni bojovníků králi a konečný vítězný jich návrat. Hieroglyfické nápisy doplňují obrazy; před očima máme kus dějepisu.

Průlomem ve zdi na pravo od kolossa vstoupíme do nádvoří druhého; dvojité, pobořené sloupořadí tohoto peristylu, částečně sloupy s uzavřenou hlavicí, částečně čtyřboké pilíře se sochami Osirida, uplatňují se tu ještě velmi pěkně; reliefy, ušlechtilých tvarů na zdi, dělící sál tento od předsíně, zobrazují výjevy z války proti Hethitům a dobytí pevnosti Kadeše na řece Orontes (nynější Asi v Sirii). Král jest větší ostatních a bojuje na svém válečném voze na místě nejohroženějším. Nepřátelé utíkají a jsou tlačeni do řeky, kde tonou; někteří podávají tonoucím soudruhům ruce. Nad tímto obrazem bitvy vidíme slavnost korunovace královské a slavnost žní.

Ramesseum jest jediná stavba egyptská, z níž nabyli jsme důkladné lícně ze starověku. Řecký dějepisec Diodoros Siculus, který za dob Augustových cestoval po Egyptě velmi se ve spise svém podivuje stavbě té a Ramesseum označuje náhrobkem Osyrnandyovým. Třeba že domněnka tato jest mylná, přece jeho popis se hodí téměř úplně na dnešní stav.

Dle vypravování Diodora byl nad vchodem do jednoho sálu, který sloužil za knihovnu, významný nadpis: ,,Útěcha duše“, *) a posvátná tyto slova prý i Kambysa přiměla k ušetření chrámu. Nástropní malby knihovny představují souhvězdí s ochrannými bůžky měsíců a dní a svědčí o dokonalých hvězdařských vědomostech starověkých obyvatel faraonské říše.

Opodál zřícenin Ramessea jsou ssutiny velikých, rozsáhlých cihlových staveb, které bychom dle oblouků a klenutí považovali za mnohem mladší, kdyby na každé cihle nebylo jména Ramses II. Snad byly prostory tyto skladišti a dílnami; našloť se tam mnoho různých obětních nádob, střepů ze džbánů na vino, nástrojů a nářadí, které sloužily na balsamováni mrtvol.

*) Jinak ,,lékárna duše“ (pharmacie de l’ àime.)

▼ Pohled na Ramesseum z výšky (2009)

Memnonovy kolosy – 02

>> pátek 24. září 2010

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Pohled na proslulé sochy zezadu.

Memnonovy kolosy – 01

>> úterý 21. září 2010

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“
v nakladatelství E. Beaufort, Praha 1908,
autor Hanuš Mayer píše:

„...Nedaleko Medinet-Habu, uprostřed zelené úrody stoji oba kolossy Memnonovy, daleko viditelné to znamení roviny Thébské a po pyramidách nejznamější a nejvzacnější pomník dávného Egypta. Sochy zasloužily si své slávy! Tisíce a tisíce Iidi, králů a vládců, římští mistodržitelé a vojevůdci, učenci a spisovatelé, všichni přicházeli slyšet znějicího Memnona. Severni socha měla tu podivuhodnou schopnost. Při východu slunce bylo slyšeti zvuk kolossa, který při zemětřresení r. 27. před Kr. pukl. Pověst vypravovala, že Memnon pozdravoval žalostným zvukem svou matku Eos, bohyni ranni zoře a jeji slzy ranni rosou pokrývaly milované dítě!

Obě sochy, nyní značně poškozené a zvětralé, nepředstavovaly však Memnona, nýbrž krále Amenofa III. na trůnu sedícího, a jsou z hnědočerveného, tvrdého pískovce. Dnes šplhají Arabove, po bakšiši toužící na sochu a údery na kamen vyluzují jasně, hlasu zvonů podobné zvuky.

Strabo, navštiviv s Aeliem Gallem kolossy Memnonovy, pochyboval o zázračném vzniku podivných zvuků sochy, a vyslovil se, není-li Memnon donucen ,,maličkým úskokem“ kněží při slavnostnich příležitostech ,,promluviti“, kdežto mnohe jiné vážené osoby římského císařství nápisy prosou i verši na podstavci poznačenými udávají den a hodinu, kdy ,,božský hlas“ slyšeli. Císař Hadrian, Publius Balbinus, Julius Cammillus, Tacitus, Juvenal, Pausanias, take damy, jako Sabina, rnanželka Hadrianova, C. Laelia, choť afrického prefekta, ujišťují v nápisech že Memnona slyšely. Neozval-li se hlas jeho, bylo to znamením božského hněvu!

Úkaz je dnes uspokojivě vysvětlen takto: kámen, v noci silně ochlazený zahříval se při východu slunce velmi rychle; prudkou změnou teploty *) pukaly a odpryskovaly od něho drobné kamínky a způsobovaly touto svou činnosti v dutinách a štěrbinách sochy, že se ozýval tón.

Od té doby slychávaly se zvuky kamenů též v jiných chrámech (Karnaku, Abydu) na rozhraní dennich dob, a fysikové znaji pokus Travelyanův, při němž dvě kovové plochy, nestejně zahřaté a na sebe položene vydavaji následkem oscillaci, rozdilnou teplotou způsobených, podivně, často i melodické tóony. **)

Když Septimius Severus pobořenou sochu Memnonovu opravil a doplnil, ztratilo se i její zněni při východu slunce. Hlas její umlčen byl ucpáním puklin a štěrbin...“

Poznámky:
*) Přechod teploty v Egyptě jest při východu a západu slunce mnohem rozdilnější než u nás.
**) Horké kladivo na studenou kovadlinu položené začne za příznivých okolností zvučně zníti, což záleží na kovech, teplotě a plochách. (Schwarz, Artur Travelyan, Faraday, Savart a Tyndall.)

Maat a Re Harachtej – Ramesseum

Reliéf zobrazuje bohyni Maat. Po levé straně je bůh Re Harachtej. Hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie. Na reiéfu jsou patrné zbytky původního zabarvení.

Detail hlavy bohyně Maat byl publikován v příloze Maat – Ramesseum.

Ramesse II. – Ramesseum

>> neděle 12. září 2010

Kolosální hlava Ramesse II., chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie.

Maat – Ramesseum

>> středa 1. září 2010

Postava bohyně Maat, reliéf na sloupů, hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie. Na reiéfu jsou patrné zbytky původního zabarvení.

Chrám Ramesse III. – Medínit Habu

>> středa 28. července 2010

Chrám Ramesse III., Medínit Habu, Západní Théby, 20. dynastie.
Tento pohled se objeví po vstupu na první „otevřené“ nádvoří. Po levé straně je vidět monumentální kolonáda, a také průchodý do dalších částí chrámu. V dnešní době je skoro nemožné vyfotit toto místo bez lidí v záběrech.

Luxor – Amon (Tutanchamon)

>> pondělí 26. července 2010

Detail hlavy sedící sochy boha Amona, chrámový komplex v Luxoru, 18. dynastie. Socha zároveň představuje faraona Tutanchamona. Jeho manželka Anchesenamon je po jeho pravé straně (na fotografii není vidět, a také je to bohyně Mut, jenž je božským protějškem boha Amona). Dyáda (dvojice) se nachází v rámci kolonády Amenhotepa III. v Luxoru.

Ramesseum

>> čtvrtek 15. července 2010

Ramesseum, pohled na průčelí chrámu Ramesse II., 19. dynastie, Západní Théby.
Charakteristikou tohoto chrámu jsou tzv. Osiridovi sloupy nebo pilíře (sloupy v podobě stojící postavy boha Osirida). Původně se chrám nazýval "Dům milionů let" nebo "Chrám milionů let". Dnešní název Ramesseum pochází od Champolliona (francouzský Rhamesséion), který prozkoumal toto místo už v roce 1829.

Luxor – První Pylon Ramesse II. (Théby)

>> úterý 8. června 2010

Kresba zobrazuje průčelí chrámu v Luxoru (Théby), 19. dynastie.
Reliéfy na fasádě prvního pylonu oslavují Ramesse II. a jeho vítězství v bitvě u Kadeše.
Ilustrace z 3. svazku díla "Description de l'Égypte: ou, Recueil des observations et des recherches qui ont été faites en Égypte pendant l'expédition de l'armée française, 1812" (Popis Egypta: nebo zprávy o pozorování a výzkumu, které byly provedeny v Egyptě během expedice francouzské armády, 1812).

Sachmet a Ptah – Ramesse III. – Medínit Habu

>> čtvrtek 27. května 2010

Bohyně Sacmmet a buh Ptah (božský manželský pár),
svatyně boha Ptaha, chrám Ramesse III. - Medínit Habu (Západní Théby).
Částečně poškozený, malovaný reliéf.

Hrobka vezíra Ramose ( TT55) – část 5.

>> úterý 18. května 2010

Pohled na otevřené nádvoří a vstup do hrobky Ramose – TT55, Šéch Abd el-Kurna, 18. dynastie. (na mapě č. 2)
Pro vstup do hrobky je nutné sestoupit na otevřené nádvoří. Pozůstatky (základy) dvou masivních sloupů se nacházejí před vstupem do hrobky.