Karnak – Chrám boha Chonsua – Thovt
>> neděle 3. října 2010
Sympatická socha paviána, kterou by nikdo nečekal mezi sloupy hypostylové síně. Jak víme, pavián je spolu s ibisem posvátným zvířetem doprovázejícím boha Thovta. Read more...
Sympatická socha paviána, kterou by nikdo nečekal mezi sloupy hypostylové síně. Jak víme, pavián je spolu s ibisem posvátným zvířetem doprovázejícím boha Thovta. Read more...
100 neobvyklých pohledů na Egypt – 003
>> sobota 2. října 2010
V příspěvku Dendera – Brána císaře Domiciána byla publikována vstupní brána císaře Domiciána s reliéfní malbou okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Text který doprovázel tuto fotografii byl tento: „Skoro unikátní a nádherně malovaný reliéf zobrazuje okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Okřídlený skarabeus není nic neobvyklého v egyptských chrámech, ale v takovém měřítku a na tak významném míste...“
Jen pár kroků dál, v hypostylovém sále hlavního chrámu v Dendeře, na Astronomickém stropě je vyobrazen okřídlený (jednokřídlý) skarabeus (na druhém konci je hlava bohyně Nut). Jedno křídlo u skarabea pravděpodobně plní jen dekorativní funkci. I teď musíme konstatovat, že je to krásný výjev. Stačí jen připomenout že Skarabeus, jenž pro staré Egypťany byl posvátným broukem, byl ten který „kutálí" Slunce po nebeské klenbě, a bůh který mu odpovídá je Cheprer.
Přesné místo tohoto výjevu je na ilustraci v příspěvku:
Nut – Dendera – Description de l'Égypte Read more...
Dendera – Brána císaře Domiciána a Trajána
>> pátek 1. října 2010
▲ Horní část brány, pohled směrem od chrámu bohyně Hathor (ze severu)
▲ Horní část brány, pohled směrem k chrámu bohyně Hathor (z jihu)
▲ Skoro unikátní a nádherně malovaný reliéf zobrazuje okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Okřídlený skarabeus není nic neobvyklého v egyptských chrámech, ale v takovém měřítku a na tak významném míste...
▲ Na závěr celkový pohled na chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře. Read more...
Ptahhotep – Muzeum v Sakkáře
>> čtvrtek 30. září 2010
Tato krásná socha byla objevena v roce 1940. Dle muzejních pramenů (popis u sochy) socha pochází z hrobky – mastaby vezíra Ptahhotepa, a objevil je Abdelsalem Husein. Ptahhotep byl vezírem (také písařem) během vlády faraona Džedkare Isesiho (sedmý panovník páté dynastie). Je autorem proslulých morálních výroků, rad a naučení.
Ramesseum
>> středa 29. září 2010
Téměř zničená socha je skoro o 2 m vyšší než proslulé Memnonovy kolosy. Je to největší sochařské dílo, které kdy v dějinách bylo vyrobeno z jednoho kusu kamene. Mnohé kousky sochy se dnes nacházejí v různých muzeích, a několik kusů ze zachovalo přímo na míste v chrámu, včetně trupu, prstů na noze a ruce. Následující fotografie zobrazují některé částy sochy.
V knize „Egypt – Obrázky z cest“
v nakladatelství E. Beaufort, Praha 1908,
autor Hanuš Mayer o Ramesseu píše:
Mezi chrámovými stavbami břehu západního vyniká Ramesseum, veliké to Memnonium, věnované Ramsem II. bohu slunce Ammonovi. Bohužel je více než polovice nádherných prostor chrámových zničeno a pohřbeno, jen dle základů poznáváme původní krásný půdorys, velmi harmonický a pravidelně založený.
Ne bez pocitu tesknoty kráčíme dnes síněmi a kolonnádami druhdy nádherného Ramessea. Všude obraz zpustošení, veliké hromady rumu. Hřbitov někdejší nádhery…
Nejen neúprosná příroda ti ničila, – více ještě vandalismus perského krále Kambysa vyžádal si za obět, totiž nejkrásnější monumentální sochy a skulptury nejnádhernější.
Rozhořčen volá Mariette: Ce qu’il y a de plus étonant, de la patience et de la force de ceux qui ont apporté d’Assouan ce monolithe pour en faire l’ornement d’un temple, ou de la force et de la patience de ceux, qui l’ont jeté par terre.
A v pravdě srdce zabolí, vidíme-li toto svévolně zničení, tento zločin barbarů, kteří měli trpělivost a silu, srdce a moc mohutný monolith sochy Ramsovy z divé zášti a zběsilosti rozbiti v hromadu ssutin.
Gigantické úlomky kolossa leží na zemi. Socha převyšovala dvěma metry sochy Memnonovy a bylo vypočteno, že kámen vážil přes 1200 tun. Kolik obtíží bylo překonati, než starověcí Egypťané tento žulový balvan z Assuânu do Luksoru dopravili!
Byla to největší socha egyptská; délka nehtu na prstu prostředním má 20 cm a ukazováček je dlouhý úplný metr. Diviti se jest péči, s níž byly tyto obrovské žulové figury zpracovány a uhlazeny.
Jak mohutný byl dojem, jenž kolos ten působil, dokud ještě v plné nádheře a velikosti se vypínal na antickém nádvoří chrámu! Ramses II. chtěl potomstvu zanechati pomník, jenž by neměl sobě rovna, jenž by každý čas svědčil o jeho slávě, moci a velikosti, neboť dle Diodora věstil nápis na podstavci příchozímu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl.“ Vysoké sebevědomí tkvi ve slovech těchto.
Pylony a stěny chrámové jsou bohatě vyzdobeny obrazy, ač malby ani sochy nejsou oné výše umělecké jako v chrámu luksorském. Zajímavá vyobrazení mají za podklad dějiny. Na prvním pylonu vidíme obrazy bitev z egyptských bojů proti národům východním; pevnosti, zajatce, oddíly vojska, válečné vozy a výjevy z táborů vojenských; jinde vidíme holdováni bojovníků králi a konečný vítězný jich návrat. Hieroglyfické nápisy doplňují obrazy; před očima máme kus dějepisu.
Průlomem ve zdi na pravo od kolossa vstoupíme do nádvoří druhého; dvojité, pobořené sloupořadí tohoto peristylu, částečně sloupy s uzavřenou hlavicí, částečně čtyřboké pilíře se sochami Osirida, uplatňují se tu ještě velmi pěkně; reliefy, ušlechtilých tvarů na zdi, dělící sál tento od předsíně, zobrazují výjevy z války proti Hethitům a dobytí pevnosti Kadeše na řece Orontes (nynější Asi v Sirii). Král jest větší ostatních a bojuje na svém válečném voze na místě nejohroženějším. Nepřátelé utíkají a jsou tlačeni do řeky, kde tonou; někteří podávají tonoucím soudruhům ruce. Nad tímto obrazem bitvy vidíme slavnost korunovace královské a slavnost žní.
Ramesseum jest jediná stavba egyptská, z níž nabyli jsme důkladné lícně ze starověku. Řecký dějepisec Diodoros Siculus, který za dob Augustových cestoval po Egyptě velmi se ve spise svém podivuje stavbě té a Ramesseum označuje náhrobkem Osyrnandyovým. Třeba že domněnka tato jest mylná, přece jeho popis se hodí téměř úplně na dnešní stav.
Dle vypravování Diodora byl nad vchodem do jednoho sálu, který sloužil za knihovnu, významný nadpis: ,,Útěcha duše“, *) a posvátná tyto slova prý i Kambysa přiměla k ušetření chrámu. Nástropní malby knihovny představují souhvězdí s ochrannými bůžky měsíců a dní a svědčí o dokonalých hvězdařských vědomostech starověkých obyvatel faraonské říše.
Opodál zřícenin Ramessea jsou ssutiny velikých, rozsáhlých cihlových staveb, které bychom dle oblouků a klenutí považovali za mnohem mladší, kdyby na každé cihle nebylo jména Ramses II. Snad byly prostory tyto skladišti a dílnami; našloť se tam mnoho různých obětních nádob, střepů ze džbánů na vino, nástrojů a nářadí, které sloužily na balsamováni mrtvol.
*) Jinak ,,lékárna duše“ (pharmacie de l’ àime.)
▼ Pohled na Ramesseum z výšky (2009)
Beni Hasan – hrobka BH3 – Chnumhotep II.
>> úterý 28. září 2010
▼ Skalní hrobka BH3, Chnumhotep II. (take Chnum hotep).
Majitel této hrobky byl správcem Menat-Chufu, hlavního, zatím nelokalizovaného města v 16. horněegyptském nomu (Meh-Mahetch). Lokalita Beni Hasan obsahuje celkem 39 skalních hrobek. V současne době je možno navštívit pouze 4. Fotografie nabízí pohled na vstup do hrobky.
▼ David Roberts, Vchod do jeskyň v Beni Hasanu, 1838.
Ilustrace zobrazuje výše popsanou hrobku Chnumhotepa II. (BH3).
Někdy je tato ilustrace "nespravně" uváděna jako hrobka Amenemheta, Ameni (BH2), nomarcha během vlády Senusreta I..
▼ Spodní ilustrace je akvarel z knihyBeni Hasan, part 1., autorů Percy Edward Newberry , George Willoughby Fraser, Francis Llewellyn Griffith, Londýn, 1893 (Ilustrace zobrazuje hrobku Chnumhotepa II. – BH3.)
▼ Beni Hasan a hrobka Chnumhotepa II. – BH3 v díle „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856
Read more...
Maat – Dendera
>> pondělí 27. září 2010
Červený puntík na plánku ukazuje místo svatyně Per-Ur v Dendeře.
Read more...
100 neobvyklých pohledů na Egypt – 003
>> neděle 26. září 2010
100 neobvyklých pohledů na Egypt – 002
>> sobota 25. září 2010
Na pravé straně fotografie se nachází luxorský chrám (foto 2003). Read more...
100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 005
Pohled zobrazuje pyramidy ze západu. Vzadu je vidět Káhira. (foto 2005).
vlevo: Cheopsova (Chufuova) pyramida
uprosřed: Chefrenova (Rachefova) pyramida
vpravo: Mykerinova (Menkaureova) pyramida Read more...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
