Mystický EGYPT

Abú Simbel – 22 paviánů

>> čtvrtek 10. února 2011

Průčelí Velkého chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu končí řadou 22 paviánů.
Každý z nich má zvednuté ruce, jenž mají symbolizovat pozdrav vycházejícímu slunci. Na fotografie z roku 2005 je zobrazeno 6 paviánů, jenž jsou nad jižní (první zleva) sochou faraona Ramesse II.
viz příspěvek Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Abú Simbel – Svatyně

>> středa 9. února 2011

Svatyně ve Velkém chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Tento kolosální núbijský chrám byl v roce 1968 přesunout, aby byl zachráněn před zatopením při výstavbě asuánské přehrady, velkou záchranou akcí pod patronátem Unesca. Je pravděpodobně nejpůsobivějším egyptským chrámem a to především kvůli své výzdobě průčelí. Veliký Ramesse II. nechal postavit tento chrám a zasvětil ho bohu Re-Harachtejovi.
Fotografie zobrazuje detail svatyně s výklenkem, ve kterém jsou sochy Ramesse II. (druhý zprava), a bohů Re-Harachteje (úplně vpravo), Amona-Re (druhý zleva, vedle Ptaha) a Ptaha (vlevo ve stínu). Jednotliví bohové vládnou posvátným územím, a to takto: Amon-Re v Thébách (Luxor a Karnak), Ptah v Memfisu a Re-Harachtej v Heliopoli.

▲ Další fotografie

▲ Tato kresba ze svatyně Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

Poznámka:
Autor tohto blogu nahodou narazi wikipedii na větu:
„Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou“.
Kdyby komentař neměl poslední větu, tak je toto pro mnohé užitečná informace, ale poslední věta, jenž tvrdí že jde o chybu zcela nepatrnou.... Astronomické znalosti starodávných Egypťanů jsou pověstné, a nepřipouští "nepatrné" chyby.

>> úterý 8. února 2011

Velký hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie.
Kresba je z publikace »Luxor and its temples«, autor Blackman Aylward Manley, Londýn 1923, autor kresby je M. Benton Fletcher.

Karnak – Socha boha Amona

Stojící socha boha Amona, Karnak, 18. dynastie, období vlády faraona Tutanchamona. Po pravé straně od Amona je socha jeho božského protějšku Amunet nebo také Amaunet (tato bohyně je členkou Osmera nebo Ogdoády).

Viz take příspěvek Amon – Karnak.

Abú Simbel – Socha Ramesse II.

>> pondělí 7. února 2011

Ramesse II., průčelí chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
První (zleva) ze čtyř soch Ramesse II.

▲ Další fotografie

Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Průčelí kolosálního chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Velký chrám v Abú Simbelu nechal postavit faraon Ramesse II. na počest boha Re Harachteje. Uprostřed (nad vstupem) je reliéf tohoto boha a po stranách jsou kolosální sochy (více než 20 m vysoké) představující faraona Ramesse II. Hlava druhé sochy zleva je zničená a leží dole pod sedící postavou faraona. Stojí za zmínku napsat, že jsou tyto sedící sochy Ramesse II. vyšší než sochy Memnonových kolosů.

▲ Další fotografie

▲ Nazev této krásné kresby z roku 1841 je "Temple d'Ibsamboul", publikace "Panorama d'Egypte et de Nubie, autor Hector Horeau.

▲ Kresba Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

▲ Velký chrám Ramesse II. v Abú Simbelu. Ilustrace z knihy The land of the monuments (notes of Egyptian travel), Joseph Pollard, Londýn, 1896

Kom Ombo – Sachmet

>> pátek 4. února 2011

Proslulý reliéf bohyně Sachmet (Sekhmet),
chrám v Kom Ombu, Ptolemaiovské období.

Ramesse II. – Muzeum Núbie, Asuán

Detail stojící sochy Ramesse II, Muzeum Núbie, Asuán, 19. dynastia
Socha Ramesse II., vysoka 8 m, původně byla součásti kolonády v tzv. chrámu Gerf Husseina (Núbie), jenž byl přesunout na jiné místo z důvodu vystavby Asuánské přehrady. Chrám nechal postavit faraon Ramesse II., a byl přesunout na ostrov Nová Kalabša, kde se nacházejí i některé další (přesunuté) chrámy.

100 pohledů na SFINGU – 040

Pohled čtyřicátý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu (foto 2005).
Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 32.

>> úterý 1. února 2011

Krásný celkový pohled na otevřené nádvoří a pronaos v chrámu Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období. (Autor fotografie je p. Fernand Schwarz - 2010)

Publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------
│ 41 │ 42 │ 43 │ 44 │ 45 │ 46 │ 47 │ 48 │
---------------------------------------------------------