Mystický EGYPT

Chrám Hathor-Maat – Maat

>> sobota 15. května 2010

Maat, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.

Velmi neobvykla a zcela originální vyobrazení bohyně Maat (bohyně Maat s korunou bohyně Mut), malovaný relif ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v severní svatyni (jižní stěna, na mapě č. 1 ) chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně. Bohyně Maat je zobrazena s vysokou korunou hedžet (někdy se nazývá Amonova koruna), ve zlatém provedení. Na hlavě má supí čelenku a rohy bohyně Hathor. Před bohyni Maat je sedící postava boha Amona (viz fotografii boha Amona) a za ni sedící bohyně Isis. Reliéf je otočen směrem ke vchodu do svatyně. Maat drží žezlo moci a autority was a posvátný anch.

další reliéfy ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Horus
Amon
Isis
Hathor

Maat – Chrám boha Chonsua – Karnak

Zobrazení bohyně Maat, chrám boha Chonsua v Karnaku.
Bohyně Maat jako symbol Pravdy a Spravedlnosti na ruce Ramesse III. Podobná scéna byla publikována v příspěvku „Maat – Chonsu – Karnak“.

Chrám Hathor-Maat: Nechbet (supice) – část 19.

>> pátek 14. května 2010

Bohyně Nechbet v podobě supice, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Ornamentální výzdoba na stropě (v pronaosu) nad vstupem do centrální svatyně zasvěcené bohyni Hathor-Maat. Dekorativní část stropu v podobě pruhu, jež lemují barevné geometrické ornamenty, se skládá z pěti vyobrazení bohyně Nechbet. Barvy jsou ještě dnes zachovalé. Bohyně Nechbet, ochránkyně Horního Egypta, drží ve svých drápech symbol šen a na hlavě nesé korunu atef. Po stranách (levá a pravá část stropu od centrálního pruhu s bohyní Nechbet) je malované hvězdné nebe (modrý podklad s hvězdami). Úplně na koncích stropu se znovu opakují motivy s bohyní Nechbet.

Je to častá dekorace stropů v chrámech, které vznikaly v ptolemaiovském období (Edfu, Dendera, Fílé, některé stavby v Karnaku...). Kromě dekorativní funkce, opakující se výzdoba s bohyní Nechbet, měla také funkci ochrannou, bohyně totiž hlídala před-vstupní prostory do svatyní chrámů a také svatyně. Průchody pod pylony, jako např. v chrámu Ramesse III. v Medínit Habu jsou nádherně zdobeny bohyní Nechbet (i zde se jedná o střežení vstupu).

Anubis – Chrám Ramesse III. – Medínit Habu

>> středa 12. května 2010

Anubis, reléf v chrámu Ramesse III., Medínit Habu, 20. dynastie.
Tento významný staroegyptský bůh je zde zobrazen tradičně s hlavou šakala, v rukou drží žezlo nebo hůl was a symbol života anch. V posvátných textech vystupuje jako průvodce duší zemřelých v podsvětním světě, jako například v "Egyptské knize mrtvých", kde přivádí duši zemřelého před tzv. Osiridův soud. Kromě této funkce, je v spojení s mumifikaci, neboť dle mytologického příběhu byl Anubis tím, kdo mumifiloval a balzamoval tělo boha Osirida...

Je zapotřebí se zmínit i o negativistickém přístupu k tomuto bohu. Existuje totiž tisíce a tisíce "obludných" obrázků a ilustrací zobrazujících Anubise jako monstra, jenž je spíše ničitelem, než je jeho skutečná role, ochránce duší. Nemalý příspěvek k tomuto přidál i Hollywood se svoji produkcí.

Abydos – Sethi I.

Sethi I., reliéf, detail, 19. dynastie, Abydos - foto 2003
V této scéně faraon Sethi I. přináší jako obětní dar náhrdelník ve tvaru límce, jenž Egypťané nazývali Usekh (eg. wsh).

Usekh je oblíbená ozdoba staroegyptské šlechty, od významných hodnostářů až po samotné faraony. Kromě dekorativní funkce, tento "šperk" plnil i funkci amuletu. Nachází se na četných reliéfech, malbách, a také tyto šperky byly nalezeny v hrobkách, kde byly součástí pokladů zemřelých. Rakve hodnostářů, do kterých se vkládaly mumie, a obvykle měly tvar mumie, jsou dekorovány touto ozdobou. Dobrým příkladem může být pokladnice faraona Tutanchamona, která obsahuje několik takových, výjimečně umělecky zpracovaných náhrdelníků.

Býval zavěšen na krku, a skládal se z několika řad barevných nebo zlatých plátků. Jeho zakončení tvořili dva sokolové, symboly boha Hora. Jako amulet, částečně plnil ochrannou funkci v podzemí. V období náboženských svátků, dříve než se socha boha vynášela ze svatyně, byla ozdobena tímto šperkem. Staří Egypťané měli pro Usekh vlastní hieroglyf.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 18.

>> úterý 11. května 2010

Chrám Hathor-Maat: Thovt – část 17.

>> pondělí 10. května 2010

Bůh Thovt, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.

Reliéf boha Thovta je umístěn na pravém sloupu (hned pod římsou) tvořícím vstup do pronaosu.

Další fotografie ze sloupů u vstupu do pronaosu: reléf bohyně Sekhet

Chrám Hathor-Maat – Amon

>> sobota 8. května 2010

Amon-Re, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Malovaný relif ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v severní svatyni (jižní stěna, na mapě č. 1 ) chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně. Amon-Re je zobrazen s vysokou korunou hedžet, ve zlatém provedení. Před Amonem-Re je sedící postava boha Hathor a za nim sedící bohyně Maat (viz fotografii bohyně Maat). Reliéf je otočen směrem ke vchodu do svatyně. Obdobně, jako i ostatní reliéfy bohů v této svatyni, i bůh Amon-Re drží žezlo moci a autority was a posvátný anch.

další reliéfy ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Horus
Maat
Isis
Hathor

Chnum – Heket – Ostrov Fílé

>> pátek 7. května 2010

Egyptský bůh Chnum modeluje Ka boha Hora.
Před svatyni božského hrnčíře Chnuma je bohyně Heket, reliéf z mammisi (Dům zrození) v chrámu bohyně Isis, ostrov Fílé (Philae), Ptolemaiovské období.
Reliéf zobrazuje zcela ojedinělou scénu na které bůh Chnum, s hlavou berana, sedící před svým hrnčířským kruhem, modeluje dvojníka neboli Ka boha Hora. Bohyně Heket, v podobě ženy s hlavou žáby, má nataženou pravou ruku, před kterou je symbol života anch, a kterým vdechuje životní sílu synu bohyně Isis, ještě nenarozenému Horovi.
Bohyně Heket, kromě toho že je bohyni porodu je take i bohyni spojenou s vzkříšením, jako např. v příběhu o "Vzkříšení Osirida".

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 16.

>> čtvrtek 6. května 2010

V roce 1895 vyšla v anglickém překladu kniha francouzského egyptologa Maspera (Gaston Camille Charles MASPERO, 1846–1916) „Manual Of Egyptian Archaeology And Guide To The Study Of Antiquities In Egypt" (L'archéologie égyptienne, Paříž, 1887). V této knize je pasáž (str. 70) popisující chrám Hathor a Maat v Dér el-Medíně.
Částečně pro zajímavost a částečně pro doplnění informací, citujeme z této významné publikace. Navíc je třeba připomenout, že právě Gaston Maspero obnovil Ptolemaiovský chrám Hathor v Dér el-Medíně na konci 19. a začátkem 20. století.

„Chrám Hathor v Deir el Medineh
Jeho délka je dvojnásobkem jeho šíře. Stěny jsou postaveny se sklonem směrem dovnitř *, a jsou venku holé, jen hrana, která rámuje dveře, je jemně zdobená scénami. Interiér tvoří tři části: portikus (B), podepřený dvěma sloupy s lotosovými hlavicemi, pronaos (C), k němuž vedou čtyři schody, a jenž je od portika oddělený zdí, která spojuje dva sloupy s lotosovými květy se dvěma pilastry s hlavou Hathor in antis, a nakonec svatyně (D), se dvěma malými komorami (E, E), které jsou osvětlené čtvercovými otvory ve stropě.
Výstup na terasu prostřednictvím schodiště je velmi důmyslně umístěn v nejjižnějším cípu sloupoví a ozdoben krásným otevřeným oknem (F). Je to miniatura chrámu; ale jeho části, i když malé, jsou tak dobře propracované, že je nemožné představit si něco více jemného či elegantního."