Mystický EGYPT

Hrobka vezíra Ramose ( TT55) – část 5.

>> úterý 18. května 2010

Pohled na otevřené nádvoří a vstup do hrobky Ramose – TT55, Šéch Abd el-Kurna, 18. dynastie. (na mapě č. 2)
Pro vstup do hrobky je nutné sestoupit na otevřené nádvoří. Pozůstatky (základy) dvou masivních sloupů se nacházejí před vstupem do hrobky.

Hrobka vezíra Ramose - část 1.
Hrobka vezíra Ramose - část 2.
Hrobka vezíra Ramose - část 3.
Hrobka vezíra Ramose - část 4.
Hrobka vezíra Ramose - část 5.
Hrobka vezíra Ramose - část 6.

Elefantina – Thutmose III. a Chnum – část 3.

>> pondělí 17. května 2010

Malovaný reléf faraona Thutmose III. ve společnosti boha Chnuma, chrám zasvěcený bohyni Satet, ostrov Elefantina, 18. dynastie.
Detail masivního sloupu, který má na jedne straně hluboký reléf hlavy bohyně Hathor (na fotografii vyčníva po pravé straně). Faraon Thutmose III. má na hlavě korunu Dolního Egypta – dešret a bůh Chnum je zobrazen klasický, s beraní hlavou a rohy.

Elefantina - část 1.
Elefantina - část 2.
Elefantina - část 3.
Elefantina - část 4.
Elefantina - část 5.
Elefantina - část 6.
Elefantina - část 7.
Elefantina - část 8.
Elefantina - část 9.

Již publikováné fotografie z chrámu Satet:
Faraon Thutmose III. a bůh Amon
Bůh Chnum, egyptský bůh s beraní hlavou

Chrám Hathor-Maat: Anubis – část 20.

Ptolemaios VII. (Neos Filopatór) přináší oběť bohu Anubidovi, chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Bůh Anubis je zobrazen s dvojitou korunou Dolního a Horního Egypta – sechemtej, a Ptolemaios VII. s korunou atef. Tento, relativně malý, malovaný reléf se nachází na úrovni překladu vstupu do centrální svatyně zasvěcené bohyni Hathor a Maat (mezi vstupem do svatyně Hathor a Maat – vlevo a vstupem do svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi – vpravo).

Viz take příspěvek o Egyptských korunách.

Nechbet (supice) – Medínit Habu

Bohyně Nechbet v podobě supice, Chrám Ramesse III., Medínit Habu, 20. dynastie.
Pod bohyni Nechbet jsou kartuše Ramesse III. a označení faraona jako panovníka Dolního a Horního Egypta. Tato výzdoba se nachází na stropě – pod druhým pylonem, jenž je zároveň vstup na druhé otevřené nádvoří – chrámu Ramesse III. Dodnes jsou dobře vidět původní barvy.

Elefantina – maketa ostrova – část 2.

>> neděle 16. května 2010

Maketa ostrova Elefantina zobrazuje rekonstrukci a možnou podobu některých staveb.
Jde především o chrám boha Chnuma (uprostřed) a bohyně Satet (vlevo). Jsou vidět i platformy obou chrámů, které se nacházely nad Nilem. Fotografie makety je z místního muzea (viz mapu).

Elefantina - část 1.
Elefantina - část 2.
Elefantina - část 3.
Elefantina - část 4.
Elefantina - část 5.
Elefantina - část 6.
Elefantina - část 7.
Elefantina - část 8.
Elefantina - část 9.

Již publikováné fotografie z chrámu Satet:
Faraon Thutmose III. a bůh Amon
Bůh Chnum, egyptský bůh s beraní hlavou

Chrám Hathor-Maat – Maat

>> sobota 15. května 2010

Maat, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.

Velmi neobvykla a zcela originální vyobrazení bohyně Maat (bohyně Maat s korunou bohyně Mut), malovaný relif ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v severní svatyni (jižní stěna, na mapě č. 1 ) chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně. Bohyně Maat je zobrazena s vysokou korunou hedžet (někdy se nazývá Amonova koruna), ve zlatém provedení. Na hlavě má supí čelenku a rohy bohyně Hathor. Před bohyni Maat je sedící postava boha Amona (viz fotografii boha Amona) a za ni sedící bohyně Isis. Reliéf je otočen směrem ke vchodu do svatyně. Maat drží žezlo moci a autority was a posvátný anch.

další reliéfy ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Horus
Amon
Isis
Hathor

Maat – Chrám boha Chonsua – Karnak

Zobrazení bohyně Maat, chrám boha Chonsua v Karnaku.
Bohyně Maat jako symbol Pravdy a Spravedlnosti na ruce Ramesse III. Podobná scéna byla publikována v příspěvku „Maat – Chonsu – Karnak“.

Chrám Hathor-Maat: Nechbet (supice) – část 19.

>> pátek 14. května 2010

Bohyně Nechbet v podobě supice, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Ornamentální výzdoba na stropě (v pronaosu) nad vstupem do centrální svatyně zasvěcené bohyni Hathor-Maat. Dekorativní část stropu v podobě pruhu, jež lemují barevné geometrické ornamenty, se skládá z pěti vyobrazení bohyně Nechbet. Barvy jsou ještě dnes zachovalé. Bohyně Nechbet, ochránkyně Horního Egypta, drží ve svých drápech symbol šen a na hlavě nesé korunu atef. Po stranách (levá a pravá část stropu od centrálního pruhu s bohyní Nechbet) je malované hvězdné nebe (modrý podklad s hvězdami). Úplně na koncích stropu se znovu opakují motivy s bohyní Nechbet.

Je to častá dekorace stropů v chrámech, které vznikaly v ptolemaiovském období (Edfu, Dendera, Fílé, některé stavby v Karnaku...). Kromě dekorativní funkce, opakující se výzdoba s bohyní Nechbet, měla také funkci ochrannou, bohyně totiž hlídala před-vstupní prostory do svatyní chrámů a také svatyně. Průchody pod pylony, jako např. v chrámu Ramesse III. v Medínit Habu jsou nádherně zdobeny bohyní Nechbet (i zde se jedná o střežení vstupu).

Anubis – Chrám Ramesse III. – Medínit Habu

>> středa 12. května 2010

Anubis, reléf v chrámu Ramesse III., Medínit Habu, 20. dynastie.
Tento významný staroegyptský bůh je zde zobrazen tradičně s hlavou šakala, v rukou drží žezlo nebo hůl was a symbol života anch. V posvátných textech vystupuje jako průvodce duší zemřelých v podsvětním světě, jako například v "Egyptské knize mrtvých", kde přivádí duši zemřelého před tzv. Osiridův soud. Kromě této funkce, je v spojení s mumifikaci, neboť dle mytologického příběhu byl Anubis tím, kdo mumifiloval a balzamoval tělo boha Osirida...

Je zapotřebí se zmínit i o negativistickém přístupu k tomuto bohu. Existuje totiž tisíce a tisíce "obludných" obrázků a ilustrací zobrazujících Anubise jako monstra, jenž je spíše ničitelem, než je jeho skutečná role, ochránce duší. Nemalý příspěvek k tomuto přidál i Hollywood se svoji produkcí.

Abydos – Sethi I.

Sethi I., reliéf, detail, 19. dynastie, Abydos - foto 2003
V této scéně faraon Sethi I. přináší jako obětní dar náhrdelník ve tvaru límce, jenž Egypťané nazývali Usekh (eg. wsh).

Usekh je oblíbená ozdoba staroegyptské šlechty, od významných hodnostářů až po samotné faraony. Kromě dekorativní funkce, tento "šperk" plnil i funkci amuletu. Nachází se na četných reliéfech, malbách, a také tyto šperky byly nalezeny v hrobkách, kde byly součástí pokladů zemřelých. Rakve hodnostářů, do kterých se vkládaly mumie, a obvykle měly tvar mumie, jsou dekorovány touto ozdobou. Dobrým příkladem může být pokladnice faraona Tutanchamona, která obsahuje několik takových, výjimečně umělecky zpracovaných náhrdelníků.

Býval zavěšen na krku, a skládal se z několika řad barevných nebo zlatých plátků. Jeho zakončení tvořili dva sokolové, symboly boha Hora. Jako amulet, částečně plnil ochrannou funkci v podzemí. V období náboženských svátků, dříve než se socha boha vynášela ze svatyně, byla ozdobena tímto šperkem. Staří Egypťané měli pro Usekh vlastní hieroglyf.