Mystický EGYPT

100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 004

>> čtvrtek 23. září 2010

Pohled čtrtý.
V pozadí je Mykerinova (Menkaureova) pyramida, pohled ze jihozápadu (foto 2005).

100 pohledů na SFINGU – 036

Pohled třicátý šestý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihu (foto 2005).

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 2.

Ptolemaios IV. Filopátor (vlevo) objetuje bohům, chrám boha Ptaha – Karnak.
Po pravé straně od faraona Ptolemaia IV. je bůh Ptah, bohyně Hathor a nakonec Imhotep (foto 2005). Je to jedna z nejvyznamějších scén chrámu. Faraon Ptolemaios IV. nabízí bohům – ve svých rukou – sfingu s vůněmi. Bůh Ptah je zobrazen jak drží posvátnou hůl was, do které je zakomponován sloup stability djed a posvátný anch.

Ptah, několik detailů z horní scény.

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 1.

>> středa 22. září 2010

Plán chrámu boha Ptaha – Karnak.
Malý chrám, bohatý na výzdobu, se nachází u severní zdi chrámového komplexu v Karnaku. V rámci tohoto blogu bylo publikováno několik fotografií z tohoto chrámu.(viz heslo Ptah). K ním přidáme další, které více zdůrazní krásu, tohoto, pro návštěvníky málo atraktivního chrámu.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

100 pohledů na SFINGU – 035

Pohled třicátý pátý.
Detail zadní části Velké Sfingy v Gíze, pohled z jihu (foto 2005).

Memnonovy kolosy – 01

>> úterý 21. září 2010

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“
v nakladatelství E. Beaufort, Praha 1908,
autor Hanuš Mayer píše:

„...Nedaleko Medinet-Habu, uprostřed zelené úrody stoji oba kolossy Memnonovy, daleko viditelné to znamení roviny Thébské a po pyramidách nejznamější a nejvzacnější pomník dávného Egypta. Sochy zasloužily si své slávy! Tisíce a tisíce Iidi, králů a vládců, římští mistodržitelé a vojevůdci, učenci a spisovatelé, všichni přicházeli slyšet znějicího Memnona. Severni socha měla tu podivuhodnou schopnost. Při východu slunce bylo slyšeti zvuk kolossa, který při zemětřresení r. 27. před Kr. pukl. Pověst vypravovala, že Memnon pozdravoval žalostným zvukem svou matku Eos, bohyni ranni zoře a jeji slzy ranni rosou pokrývaly milované dítě!

Obě sochy, nyní značně poškozené a zvětralé, nepředstavovaly však Memnona, nýbrž krále Amenofa III. na trůnu sedícího, a jsou z hnědočerveného, tvrdého pískovce. Dnes šplhají Arabove, po bakšiši toužící na sochu a údery na kamen vyluzují jasně, hlasu zvonů podobné zvuky.

Strabo, navštiviv s Aeliem Gallem kolossy Memnonovy, pochyboval o zázračném vzniku podivných zvuků sochy, a vyslovil se, není-li Memnon donucen ,,maličkým úskokem“ kněží při slavnostnich příležitostech ,,promluviti“, kdežto mnohe jiné vážené osoby římského císařství nápisy prosou i verši na podstavci poznačenými udávají den a hodinu, kdy ,,božský hlas“ slyšeli. Císař Hadrian, Publius Balbinus, Julius Cammillus, Tacitus, Juvenal, Pausanias, take damy, jako Sabina, rnanželka Hadrianova, C. Laelia, choť afrického prefekta, ujišťují v nápisech že Memnona slyšely. Neozval-li se hlas jeho, bylo to znamením božského hněvu!

Úkaz je dnes uspokojivě vysvětlen takto: kámen, v noci silně ochlazený zahříval se při východu slunce velmi rychle; prudkou změnou teploty *) pukaly a odpryskovaly od něho drobné kamínky a způsobovaly touto svou činnosti v dutinách a štěrbinách sochy, že se ozýval tón.

Od té doby slychávaly se zvuky kamenů též v jiných chrámech (Karnaku, Abydu) na rozhraní dennich dob, a fysikové znaji pokus Travelyanův, při němž dvě kovové plochy, nestejně zahřaté a na sebe položene vydavaji následkem oscillaci, rozdilnou teplotou způsobených, podivně, často i melodické tóony. **)

Když Septimius Severus pobořenou sochu Memnonovu opravil a doplnil, ztratilo se i její zněni při východu slunce. Hlas její umlčen byl ucpáním puklin a štěrbin...“

Poznámky:
*) Přechod teploty v Egyptě jest při východu a západu slunce mnohem rozdilnější než u nás.
**) Horké kladivo na studenou kovadlinu položené začne za příznivých okolností zvučně zníti, což záleží na kovech, teplotě a plochách. (Schwarz, Artur Travelyan, Faraday, Savart a Tyndall.)

Maat a Re Harachtej – Ramesseum

Reliéf zobrazuje bohyni Maat. Po levé straně je bůh Re Harachtej. Hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie. Na reiéfu jsou patrné zbytky původního zabarvení.

Detail hlavy bohyně Maat byl publikován v příloze Maat – Ramesseum.

Bes – Dendera

>> pondělí 20. září 2010

Bes, stojící reliéf, Dendera, ptolemaiovské období.
Tento krásná reliéf je trosku rozostřen z důvodu kondenzace vody v objektivu fotoaparátu.

100 pohledů na SFINGU – 034

Pohled třicátý čtvrtý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu (foto 2005).
Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida.

Kom Ombo – Lékařské nástroje

>> neděle 19. září 2010

Téměř unikátní výjev zobrazující chirurgické (lékařské) nástroje na zdi chrámu v Kom Ombu, ptolemaiovské období (2003). Chrám v Kom Ombu, který je v podelně ose symetrický, je zasvěcen bohům Horovi a Sobekovi.