Symbolismus barev ve starověkém Egyptě

>> pondělí 3. května 2010

Několik poznámek o teorii barev v egyptském umění


Egyptské umění ve všech formách projevu používá přísné definice a kánony. Je to obecně platná zásada, a obdobně jako ve všech elementech projevu, i barvy mají svůj symbolismus a vlastní symbolické interpretace. V dekorativním umění Egypťané používali celkem 6 barev: žlutou, modrou, zelenou, červenou, černou a bílou. Výběr barev nikdy nebyl náhodný a je vždy ve spojení s klíčem interpretace jednotlivých scén, od bohů až po hieroglyfy.

Žlutá barva
Žlutá barva se obvykle používala jako náhrada za zlato, které Egypťané považovali za nejčistší kov. Tělo bohů je také zlaté. Sarkofág v podobě lidského těla do kterého je umístěna královská mumie, jako je např. ten z Tutanchamonovy hrobky, je zlacený nebo z čistého zlata. Stejně tak je to i u pohřebních masek, ze kterých se, kvůli krádežím a ničení během tisíciletí, zachovalo jen několik.

Tmavě modrá barva
Tmavě modrá barva, lapis lazuli, byla používána pro zobrazení nebe, prvotních vod a všeho božského. Vlasy bohů jsou skoro vždy tmavě modré barvy a takové jsou i obočí a čáry očí, jež můžeme spatřit na malbách významných jednotlivců, vladařů a šlechty. Neviditelný hybatel všeho stvořeného, bůh Amon má tělo tmavě modré barvy.

Zelená barva
Zelená barva je ve spojení s obnovou přírody a života a používala se pro malování obličeje Osirida, egyptského boha vzkříšení, který umírá a znovu se rodí následující roční období. Zajímavé je že se zelenou barvou nazývaly i všechny odstíny tyrkysové, kterou bychom my dnes pojmenovali světle modrá. Moře je pro Egypťany zelené, ale řeka Nil je tmavě modré barvy.

Červená barva
Červená barva je barva boha Slunce Re, a jeho disk nebo jen jeho oko (Udžat) je pravidelně sytě červené barvy. Je to barva ohně a pouště, která vždy ohrožuje samotný život.

Černá barva
Barva protikladné síly v Egyptě je černá. Je to barva země, kterou za sebou v podobě úrodné půdy zanechává roční záplava Nilu. Kemet (kmt) – od kem (km) což znamená černé, je jméno kterým Egypťané nazývali svou vlast. Pro udržení života je zapotřebí dosáhnout harmonie sil Nilu a síly Slunce.

Bílá barva
Bílá barva je ve spojení s čistotou a rituálním očištěním na všech úrovních, od fyzické až po duchovní. Bílou barvu mají šaty kněží a faraonů, vyrobené od nejjemnějšího lnu. Do bílých pruhů se zamotávají i pročištěné mumie. Výraz „Bílý obličej“ v Egyptě označuje vnitřní čistotu, jež se manifestuje jako svěžest a spokojenost.

Read more...

Karnak – Chrám boha Ptaha

Ptolemaios III. Euergetés (druhý zleva), syn Ptolemaia II. Filadelfa, a jeho matka Arsinoe II. (první zleva) před bohem Ptahem a bohyni Hathor. Chrám boha Ptaha v posvátném areálu Amona-Re v Karnaku.

viz dále:
Detail boha Ptaha z výše popsané scény z chrámu Ptaha v Karnaku.

Read more...

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 14.

>> neděle 2. května 2010

Ptolemaios VI. Filométor (stojící vlevo) přináší oběť (kadidlo) bohyni Hathor, chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína.
Bohyně Hathor je zobrazena v podobě posvátné krávy, která stojí ve své svatyni na posvátné bárce. Výjev (reliéf) se nachází nad vstupem do svatině bohům Amonovi - Sokarovi - Osiridovi (na mapě č. 3). U stropu je patrná dekorace, s opakující se ornamenty, známá jako kheker vlys, s částečně zachovalým zabarvením. Úplně vpravo (nahoře) je vidět vlys nad vstupem do centrální svatyně zasvěcené Hathor a Maat (na mapě č. 2). Nad vlysem je sedm – opakujících se – hlav bohyně Hathor. Vlevo od celé kompozice jsou schody vedoucí na střechu chrámu.

Chrám Hathor-Maat - část 01.
Chrám Hathor-Maat - část 02.
Chrám Hathor-Maat - část 03.
Chrám Hathor-Maat - část 04.
Chrám Hathor-Maat - část 05.
Chrám Hathor-Maat - část 06.
Chrám Hathor-Maat - část 07.
Chrám Hathor-Maat - část 08.
Chrám Hathor-Maat - část 09.
Chrám Hathor-Maat - část 10.
Chrám Hathor-Maat - část 11.
Chrám Hathor-Maat - část 12.
Chrám Hathor-Maat - část 13.
Chrám Hathor-Maat - část 14.
Chrám Hathor-Maat - část 15.
Chrám Hathor-Maat - část 16.
Chrám Hathor-Maat - část 17.
Chrám Hathor-Maat - část 18.
Chrám Hathor-Maat - část 19.
Chrám Hathor-Maat - část 20.
Chrám Hathor-Maat - část 21.
Chrám Hathor-Maat - část 22.
Chrám Hathor-Maat - část 23.

Read more...

Heket – Dendera

>> sobota 1. května 2010

Bohyně Heket, detail ze scény Vzkříšení Osirida, severní kaple zasvěcená znovuzrození boha Osirida, terasa chrámu bohyně Hathor, Dendera, Ptolemaiovské období.
I když, poměrně málo známá, bohyně Heket si zasluhuje velkou pozornost. Bohyně Heket, manželka boha Chnuma, představovala bohyni porodu, znovuzrození a částečně i obilního klíčení. Byla zobrazována jako žába, nebo jako ženská postava s hlavou žáby. Jako partnerka boha Chnuma vdechovala život, ještě nenarozeným, dětem dříve, než je bůh Chnum vytvořil nebo vymodeloval na svém hrnčířském kruhu (Ka). Obvykle v ruce drží "posvátný" symbol života – Anch. Jak bylo již napsáno v příspěvku Dendera – Vzkříšení Osirida je ve spojení s představou o znovuzrození a vzkříšení Osirida. V období těhotenství, ženy nosily její amulety.

Poznámka:
V západní kaply na terasy chrámu v Dendeře, se na stopě nachází prosluly Zodiak, jehož originál je v Louvre.

Read more...

Dendera – Vzkříšení Osirida

Vzkříšení Osirida, severní kaple zasvěcená bohu Osiridovi, terasa chrámu bohyně Hathor, Dendera, Ptolemaiovské období.

Krátky popis fotografie:
Detail zobrazuje scénu známeho mytologického příběhu o vzkříšení boha Osirida. Vidíme ležícího Osirida  s vousy a tělem v mumifikované podobě. Vlevo od ležícího Osirida – klečí na podstavci – (není vidět) se nachází bohyně Hathor, paní z Amentet, která oplakává svého bratra. Nad tělem Osirida se vznášejí dva jestřáby. U nohou (po pravé straně na podstavci) je žába, symbol bohyně Heket. Vpravo od Heket stojí bohyně Neftis (Nebthet). Pod Osiridem je bůh Bes, dva stočené hady a božstvo s hlavou ibisa, jenž v ruce drží tzv. Horovo oko Vedžat (Utchat, Udjat).Samotný reliéf je v současné době ve velmí špatném stavu.

Pro lepší představu je na spodní kresbě zobrazena cela scéna.

Auguste Mariette
Dendérah, description générale du grand temple de cette ville, Planches, (svazek 4), Paříž, 1871

Read more...

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 13.

>> pátek 30. dubna 2010

Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, dekorace římsy sloupu.
Pohled na římsu - zakončení levého sloupu u vstupu do pronaosu. Na tento sloup se opírá další (kulatý – tzv. kompozitní sloup), se zakončením v podobě otevřeného lotosového květu (viz Chrám Hathor-Maat: část 2.část 6.Description de l'Égypte).
Zachovalé barvy umocňují dojem stylizovaných ornamentů hlavice nebo kapitelu.

Chrám Hathor-Maat - část 01.
Chrám Hathor-Maat - část 02.
Chrám Hathor-Maat - část 03.
Chrám Hathor-Maat - část 04.
Chrám Hathor-Maat - část 05.
Chrám Hathor-Maat - část 06.
Chrám Hathor-Maat - část 07.
Chrám Hathor-Maat - část 08.
Chrám Hathor-Maat - část 09.
Chrám Hathor-Maat - část 10.
Chrám Hathor-Maat - část 11.
Chrám Hathor-Maat - část 12.
Chrám Hathor-Maat - část 13.
Chrám Hathor-Maat - část 14.
Chrám Hathor-Maat - část 15.
Chrám Hathor-Maat - část 16.
Chrám Hathor-Maat - část 17.
Chrám Hathor-Maat - část 18.
Chrám Hathor-Maat - část 19.
Chrám Hathor-Maat - část 20.
Chrám Hathor-Maat - část 21.
Chrám Hathor-Maat - část 22.
Chrám Hathor-Maat - část 23.

Read more...

Hathor – Dér el-Bahrí

>> čtvrtek 29. dubna 2010

Staroegyptská bohyně Hathor v podobě krávy olizuje kralovské ruce, malovaný relief, svatyně zasvěcená bohyni Hathor v chrámu královny Hatšepsut (2. terasa), Dér el-Bahrí, Západní Théby, 18. dynastie.
Na její počest (Hathor) byla vystavena řada chrámů a kultních center, jako např.: Dendera, ostrov Fílé (Philae) nedaleko Asuánu, chrám Hathor a Maat v Dér el-Medíně, chrám Hathor (Nefertari) v Abu Simbelu, nebo výše uvedená svatyně (kaple) Hathor v Dér el-Bahrí, odkud pochází i scéna Hathor jako „posvátné“ krávy.

Read more...

Maat – Chonsu – Karnak

>> středa 28. dubna 2010

Natažená ruka Ramesse III. s bohyni Maat, chrám boha Chonsua, Karnak.
Je to celkem časté zobrazení bohyně Maat, která představuje Univerzální principy Řádu a Spravedlnosti a Pravdy starých Egypťanů. Faraon timto obětním gestem naznačuje ochotu dodržování rovnováhy těchto principů.

Read more...

Víte, že ... Velká Singa v Gíze

>> úterý 27. dubna 2010

Víte, že se Velká Sfinga, pokud jde o prameny (staroegyptské texty), poprvé objevuje v období Nové Říše za vlády faraona Thutmose IV. (18. dynastie). Poté, co se mu zdál sen, ji tento faraon nechal vykopat z písku, který ji celou zakrýval.


Dnešní egyptologové se domnívají že Velká Sfinga v Gíze pochází z období Staré Říše, kdy byla vytesána z jednoho kusu skály, a že absence záznamů může mít důvod v její nepopularitě...

Zajímavé je i to že se zmínky o Sfinze neobjevují ani v díle Strabona (Geographica), ani v díle „otce dějepisu“ Herodota, jenž se ve svých řecko-perských válkách snažil podrobně popsat všechny divy Dolního Egypta včetně pyramid a ztraceného labyrintu. Nejspíše i v této době byla pod nánosem písku. To by mohlo znamenat i to, že je původ Sfingy i nadále nejistý a dokonce i záhadný...


Horní fotografie zobrazuje stélu, kterou nechal postavit faraon Thutmose IV. mezi tlapami Sfingy. Dodnes je to jedíné svědectví o Velké Sfinze pocházející ze starověkého Egypta.


A nakonec Napoleon před sfingou v Gíze, Jean-Léon Gérôme, olejomalba, 1868, Hearst Castle.

Popis úvodní (horní) kresby:
Velká Sfinga, Gíza, ilustrace z vícesvazkového díla "Description de l'Égypte: ou, Recueil des observations et des recherches qui ont été faites en Égypte pendant l'expédition de l'armée française, 1812" (Popis Egypta: nebo zprávy o pozorování a výzkumu, které byly provedeny v Egyptě během expedice francouzské armády, 1812). (Orig. popisek na kresbě: Pyramides de Memphis: vue de sphinx et de la seconde pyramide, prise du levant.)

Read more...

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 12.

Osiridův soud neboli scéna vážení duše (kresba), kompletní levá stěna svatyně zasvěcené bohům: Amonovi - Sokarovi - Osiridovi, chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína.

Popis postav (zleva):
Bohyně Maat, Ptolemaios VI. Filométor, Maat, Horus a Anubis (pod vahami), Thovt, Amemait, Horovi synové, Osiris.

Kresba byla publikována v prvním svazku ilustrací proslulého díla Prisse d'Avennes: "Histoire de l'art egyptien, d'après les monuments, depuis les temps plus reculés jusqu'a la domination romaine" (Dějiny egyptského umění... v Paříží, 1878).

Chrám Hathor-Maat - část 01.
Chrám Hathor-Maat - část 02.
Chrám Hathor-Maat - část 03.
Chrám Hathor-Maat - část 04.
Chrám Hathor-Maat - část 05.
Chrám Hathor-Maat - část 06.
Chrám Hathor-Maat - část 07.
Chrám Hathor-Maat - část 08.
Chrám Hathor-Maat - část 09.
Chrám Hathor-Maat - část 10.
Chrám Hathor-Maat - část 11.
Chrám Hathor-Maat - část 12.
Chrám Hathor-Maat - část 13.
Chrám Hathor-Maat - část 14.
Chrám Hathor-Maat - část 15.
Chrám Hathor-Maat - část 16.
Chrám Hathor-Maat - část 17.
Chrám Hathor-Maat - část 18.
Chrám Hathor-Maat - část 19.
Chrám Hathor-Maat - část 20.
Chrám Hathor-Maat - část 21.
Chrám Hathor-Maat - část 22.
Chrám Hathor-Maat - část 23.

Read more...

O Blogu

Copyright © 2009/2010/2011 SSK

Poslední aktualizace

26.04.2011

Fotografie

© SSK, SM, LF, FFS, HC, II, EP, JA, AB, AW