Mystický EGYPT

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 16.

>> čtvrtek 6. května 2010

V roce 1895 vyšla v anglickém překladu kniha francouzského egyptologa Maspera (Gaston Camille Charles MASPERO, 1846–1916) „Manual Of Egyptian Archaeology And Guide To The Study Of Antiquities In Egypt" (L'archéologie égyptienne, Paříž, 1887). V této knize je pasáž (str. 70) popisující chrám Hathor a Maat v Dér el-Medíně.
Částečně pro zajímavost a částečně pro doplnění informací, citujeme z této významné publikace. Navíc je třeba připomenout, že právě Gaston Maspero obnovil Ptolemaiovský chrám Hathor v Dér el-Medíně na konci 19. a začátkem 20. století.

„Chrám Hathor v Deir el Medineh
Jeho délka je dvojnásobkem jeho šíře. Stěny jsou postaveny se sklonem směrem dovnitř *, a jsou venku holé, jen hrana, která rámuje dveře, je jemně zdobená scénami. Interiér tvoří tři části: portikus (B), podepřený dvěma sloupy s lotosovými hlavicemi, pronaos (C), k němuž vedou čtyři schody, a jenž je od portika oddělený zdí, která spojuje dva sloupy s lotosovými květy se dvěma pilastry s hlavou Hathor in antis, a nakonec svatyně (D), se dvěma malými komorami (E, E), které jsou osvětlené čtvercovými otvory ve stropě.
Výstup na terasu prostřednictvím schodiště je velmi důmyslně umístěn v nejjižnějším cípu sloupoví a ozdoben krásným otevřeným oknem (F). Je to miniatura chrámu; ale jeho části, i když malé, jsou tak dobře propracované, že je nemožné představit si něco více jemného či elegantního."

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 15.

Pohled na otevřené nádvoří z pronaosu chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Na fotografii je take vidět vstup do chrámu, a úplně vzadu i vstupní brána do celého komplexu. Jak je dále patrne z fotografie, otevřené nádvoří je bez střechy. Dva "kompozitní" sloupy s hlavici v podobě lotosového květu, nesou masivní kamenný překlad. Po pravé straně je detail hlavice sloupu u vstupu do pronaosu (viz příspěvek: dekorace hlavice sloupu).

Chrám Hathor-Maat – Horus

>> středa 5. května 2010

Horus, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období. Další krásný malovaný relif ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v "severní" svatyni chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně (na mapě č. 1). Sedící Horus je zobrazen se zlatou, dvojitou, korunou Horního a Dolního Egypta - sechemtej. Reliéf je otočen směrem ke vchodu do svatyně. Bůh Horus v levé ruce drží žezlo moci a dominace was a v pravé ruce posvátný anch.

další reliéfy ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Amon-Re
Maat
Isis
Hathor

Karnak – Sachmet a Thovt

Scéna na vnitřní straně - severní - zdi - velkého hypostylového sálu chrámu Amona v Karnaku, 19. dynastie.
Velký hypostylový sál v Karnaku začal stavět mocný faraon Sethi I., a dokončil jeho syn Ramesse II. Proto i reléfy a jednotlivé scény oslavují Sethiho I. a Ramesse II, kteři nechali postavit toto jedinečné a zcela unikátní dílo.

Popis scény:
Reléf zobrazuje stojící bohyni Sachmet (vlevo) s hlavou lvice a vedle ni, po pravé straně boha Thovta s hlavou ibise. Úplně vpravo je klečící postava faraona Sethiho I. pod stromem persea. Na hlavě nosí modrou korunu - chepreš - a v prave ruce drží žezlo heka. V levé ruce drží stylizované plody stromu persea, na které bůh Thovt vyril jeho mystické (Horovo) jméno Menmaatre. Nad stromem persea je symbol bohyně Maat, který obklopují dvě korunované kobry (ureus), jenž představují faraonovu moc (viz fotografii dole).

Fotografie zachycuje výše popsaný výjev. Navíc, na levé straně je zobrazen klečící faraon Sethi I.při vykonávání obětí bohyni Sachmet. Na sloupu je reliéf bohyně Mut, jenž se dotíká faraona Sethiho I.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dnes náš kocour Bruno oslavuje 11. narozeniny.
Ať ho ochraňuje bohyně Bastet.
Pro milovníky koček:
Blog Kocouři

Elefantina – mapa ostrova Elefantina – část 1.

>> úterý 4. května 2010

Mapa zobrazuje rozložení části jednotlivých chrámů a "posvátných" staveb na ostrově Elefantina, nedaleko Asuánu, v Horním Egyptě, které vznikaly v průběhu mnoha staletí.
V následujících částech - na pokračování - popišeme podrobnějí, prostřednictvím fotografií, nejkrasnější zachovalé památky (sochy, reliéfy, stavby...).
Ostrov Elefantina je půvabné místo, a zaslouží si mnohem větší pozornost s ohledem na jeho význam ve starověkém Egyptě, než v současné době má. Věřím, že je více lidí, kteří toto uvítají.
Na výzkumu se už mnoho let podílejí Německý Archeologický Institut a Švícarský Institut pro Architektonický a Archeologický Výzkum.

Elefantina - část 1.
Elefantina - část 2.
Elefantina - část 3.
Elefantina - část 4.
Elefantina - část 5.
Elefantina - část 6.
Elefantina - část 7.
Elefantina - část 8.
Elefantina - část 9.

Již publikováné fotografie z chrámu Satet:
Faraon Thutmose III. a bůh Amon
Bůh Chnum, egyptský bůh s beraní hlavou

Karnak – Ptah

Ptah, reléf, chrám boha Ptaha v posvátném areálu Amona-Re v Karnaku.
Detail scény, na které Ptolemaios III. Euergetés a jeho matka Arsinoe II. stojí před bohem Ptahem a bohyni Hathor.

viz dále:
Fotografie výše popsané scény z chrámu Ptaha v Karnaku.

Symbolismus barev ve starověkém Egyptě

>> pondělí 3. května 2010

Několik poznámek o teorii barev v egyptském umění

Egyptské umění ve všech formách projevu používá přísné definice a kánony. Je to obecně platná zásada, a obdobně jako ve všech elementech projevu, i barvy mají svůj symbolismus a vlastní symbolické interpretace. V dekorativním umění Egypťané používali celkem 6 barev: žlutou, modrou, zelenou, červenou, černou a bílou. Výběr barev nikdy nebyl náhodný a je vždy ve spojení s klíčem interpretace jednotlivých scén, od bohů až po hieroglyfy.

Žlutá barva
Žlutá barva se obvykle používala jako náhrada za zlato, které Egypťané považovali za nejčistší kov. Tělo bohů je také zlaté. Sarkofág v podobě lidského těla do kterého je umístěna královská mumie, jako je např. ten z Tutanchamonovy hrobky, je zlacený nebo z čistého zlata. Stejně tak je to i u pohřebních masek, ze kterých se, kvůli krádežím a ničení během tisíciletí, zachovalo jen několik.

Tmavě modrá barva
Tmavě modrá barva, lapis lazuli, byla používána pro zobrazení nebe, prvotních vod a všeho božského. Vlasy bohů jsou skoro vždy tmavě modré barvy a takové jsou i obočí a čáry očí, jež můžeme spatřit na malbách významných jednotlivců, vladařů a šlechty. Neviditelný hybatel všeho stvořeného, bůh Amon má tělo tmavě modré barvy.

Zelená barva
Zelená barva je ve spojení s obnovou přírody a života a používala se pro malování obličeje Osirida, egyptského boha vzkříšení, který umírá a znovu se rodí následující roční období. Zajímavé je že se zelenou barvou nazývaly i všechny odstíny tyrkysové, kterou bychom my dnes pojmenovali světle modrá. Moře je pro Egypťany zelené, ale řeka Nil je tmavě modré barvy.

Červená barva
Červená barva je barva boha Slunce Re, a jeho disk nebo jen jeho oko (Udžat) je pravidelně sytě červené barvy. Je to barva ohně a pouště, která vždy ohrožuje samotný život.

Černá barva
Barva protikladné síly v Egyptě je černá. Je to barva země, kterou za sebou v podobě úrodné půdy zanechává roční záplava Nilu. Kemet (kmt) – od kem (km) což znamená černé, je jméno kterým Egypťané nazývali svou vlast. Pro udržení života je zapotřebí dosáhnout harmonie sil Nilu a síly Slunce.

Bílá barva
Bílá barva je ve spojení s čistotou a rituálním očištěním na všech úrovních, od fyzické až po duchovní. Bílou barvu mají šaty kněží a faraonů, vyrobené od nejjemnějšího lnu. Do bílých pruhů se zamotávají i pročištěné mumie. Výraz „Bílý obličej“ v Egyptě označuje vnitřní čistotu, jež se manifestuje jako svěžest a spokojenost.

Karnak – Chrám boha Ptaha

Ptolemaios III. Euergetés (druhý zleva), syn Ptolemaia II. Filadelfa, a jeho matka Arsinoe II. (první zleva) před bohem Ptahem a bohyni Hathor. Chrám boha Ptaha v posvátném areálu Amona-Re v Karnaku.

viz dále:
Detail boha Ptaha z výše popsané scény z chrámu Ptaha v Karnaku.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 14.

>> neděle 2. května 2010

Ptolemaios VI. Filométor (stojící vlevo) přináší oběť (kadidlo) bohyni Hathor, chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína.
Bohyně Hathor je zobrazena v podobě posvátné krávy, která stojí ve své svatyni na posvátné bárce. Výjev (reliéf) se nachází nad vstupem do svatině bohům Amonovi - Sokarovi - Osiridovi (na mapě č. 3). U stropu je patrná dekorace, s opakující se ornamenty, známá jako kheker vlys, s částečně zachovalým zabarvením. Úplně vpravo (nahoře) je vidět vlys nad vstupem do centrální svatyně zasvěcené Hathor a Maat (na mapě č. 2). Nad vlysem je sedm – opakujících se – hlav bohyně Hathor. Vlevo od celé kompozice jsou schody vedoucí na střechu chrámu.

Heket – Dendera

>> sobota 1. května 2010

Bohyně Heket, detail ze scény Vzkříšení Osirida, severní kaple zasvěcená znovuzrození boha Osirida, terasa chrámu bohyně Hathor, Dendera, Ptolemaiovské období.
I když, poměrně málo známá, bohyně Heket si zasluhuje velkou pozornost. Bohyně Heket, manželka boha Chnuma, představovala bohyni porodu, znovuzrození a částečně i obilního klíčení. Byla zobrazována jako žába, nebo jako ženská postava s hlavou žáby. Jako partnerka boha Chnuma vdechovala život, ještě nenarozeným, dětem dříve, než je bůh Chnum vytvořil nebo vymodeloval na svém hrnčířském kruhu (Ka). Obvykle v ruce drží "posvátný" symbol života – Anch. Jak bylo již napsáno v příspěvku Dendera – Vzkříšení Osirida je ve spojení s představou o znovuzrození a vzkříšení Osirida. V období těhotenství, ženy nosily její amulety.

Poznámka:
V západní kaply na terasy chrámu v Dendeře, se na stopě nachází prosluly Zodiak, jehož originál je v Louvre.