Mystický EGYPT

Anubis – Chrám Ramesse III. – Medínit Habu

>> středa 12. května 2010

Anubis, reléf v chrámu Ramesse III., Medínit Habu, 20. dynastie.
Tento významný staroegyptský bůh je zde zobrazen tradičně s hlavou šakala, v rukou drží žezlo nebo hůl was a symbol života anch. V posvátných textech vystupuje jako průvodce duší zemřelých v podsvětním světě, jako například v "Egyptské knize mrtvých", kde přivádí duši zemřelého před tzv. Osiridův soud. Kromě této funkce, je v spojení s mumifikaci, neboť dle mytologického příběhu byl Anubis tím, kdo mumifiloval a balzamoval tělo boha Osirida...

Je zapotřebí se zmínit i o negativistickém přístupu k tomuto bohu. Existuje totiž tisíce a tisíce "obludných" obrázků a ilustrací zobrazujících Anubise jako monstra, jenž je spíše ničitelem, než je jeho skutečná role, ochránce duší. Nemalý příspěvek k tomuto přidál i Hollywood se svoji produkcí.

Abydos – Sethi I.

Sethi I., reliéf, detail, 19. dynastie, Abydos - foto 2003
V této scéně faraon Sethi I. přináší jako obětní dar náhrdelník ve tvaru límce, jenž Egypťané nazývali Usekh (eg. wsh).

Usekh je oblíbená ozdoba staroegyptské šlechty, od významných hodnostářů až po samotné faraony. Kromě dekorativní funkce, tento "šperk" plnil i funkci amuletu. Nachází se na četných reliéfech, malbách, a také tyto šperky byly nalezeny v hrobkách, kde byly součástí pokladů zemřelých. Rakve hodnostářů, do kterých se vkládaly mumie, a obvykle měly tvar mumie, jsou dekorovány touto ozdobou. Dobrým příkladem může být pokladnice faraona Tutanchamona, která obsahuje několik takových, výjimečně umělecky zpracovaných náhrdelníků.

Býval zavěšen na krku, a skládal se z několika řad barevných nebo zlatých plátků. Jeho zakončení tvořili dva sokolové, symboly boha Hora. Jako amulet, částečně plnil ochrannou funkci v podzemí. V období náboženských svátků, dříve než se socha boha vynášela ze svatyně, byla ozdobena tímto šperkem. Staří Egypťané měli pro Usekh vlastní hieroglyf.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 18.

>> úterý 11. května 2010

Chrám Hathor-Maat: Thovt – část 17.

>> pondělí 10. května 2010

Bůh Thovt, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.

Reliéf boha Thovta je umístěn na pravém sloupu (hned pod římsou) tvořícím vstup do pronaosu.

Další fotografie ze sloupů u vstupu do pronaosu: reléf bohyně Sekhet

Chrám Hathor-Maat – Amon

>> sobota 8. května 2010

Amon-Re, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Malovaný relif ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v severní svatyni (jižní stěna, na mapě č. 1 ) chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně. Amon-Re je zobrazen s vysokou korunou hedžet, ve zlatém provedení. Před Amonem-Re je sedící postava boha Hathor a za nim sedící bohyně Maat (viz fotografii bohyně Maat). Reliéf je otočen směrem ke vchodu do svatyně. Obdobně, jako i ostatní reliéfy bohů v této svatyni, i bůh Amon-Re drží žezlo moci a autority was a posvátný anch.

další reliéfy ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Horus
Maat
Isis
Hathor

Chnum – Heket – Ostrov Fílé

>> pátek 7. května 2010

Egyptský bůh Chnum modeluje Ka boha Hora.
Před svatyni božského hrnčíře Chnuma je bohyně Heket, reliéf z mammisi (Dům zrození) v chrámu bohyně Isis, ostrov Fílé (Philae), Ptolemaiovské období.
Reliéf zobrazuje zcela ojedinělou scénu na které bůh Chnum, s hlavou berana, sedící před svým hrnčířským kruhem, modeluje dvojníka neboli Ka boha Hora. Bohyně Heket, v podobě ženy s hlavou žáby, má nataženou pravou ruku, před kterou je symbol života anch, a kterým vdechuje životní sílu synu bohyně Isis, ještě nenarozenému Horovi.
Bohyně Heket, kromě toho že je bohyni porodu je take i bohyni spojenou s vzkříšením, jako např. v příběhu o "Vzkříšení Osirida".

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 16.

>> čtvrtek 6. května 2010

V roce 1895 vyšla v anglickém překladu kniha francouzského egyptologa Maspera (Gaston Camille Charles MASPERO, 1846–1916) „Manual Of Egyptian Archaeology And Guide To The Study Of Antiquities In Egypt" (L'archéologie égyptienne, Paříž, 1887). V této knize je pasáž (str. 70) popisující chrám Hathor a Maat v Dér el-Medíně.
Částečně pro zajímavost a částečně pro doplnění informací, citujeme z této významné publikace. Navíc je třeba připomenout, že právě Gaston Maspero obnovil Ptolemaiovský chrám Hathor v Dér el-Medíně na konci 19. a začátkem 20. století.

„Chrám Hathor v Deir el Medineh
Jeho délka je dvojnásobkem jeho šíře. Stěny jsou postaveny se sklonem směrem dovnitř *, a jsou venku holé, jen hrana, která rámuje dveře, je jemně zdobená scénami. Interiér tvoří tři části: portikus (B), podepřený dvěma sloupy s lotosovými hlavicemi, pronaos (C), k němuž vedou čtyři schody, a jenž je od portika oddělený zdí, která spojuje dva sloupy s lotosovými květy se dvěma pilastry s hlavou Hathor in antis, a nakonec svatyně (D), se dvěma malými komorami (E, E), které jsou osvětlené čtvercovými otvory ve stropě.
Výstup na terasu prostřednictvím schodiště je velmi důmyslně umístěn v nejjižnějším cípu sloupoví a ozdoben krásným otevřeným oknem (F). Je to miniatura chrámu; ale jeho části, i když malé, jsou tak dobře propracované, že je nemožné představit si něco více jemného či elegantního."

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 15.

Pohled na otevřené nádvoří z pronaosu chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Na fotografii je take vidět vstup do chrámu, a úplně vzadu i vstupní brána do celého komplexu. Jak je dále patrne z fotografie, otevřené nádvoří je bez střechy. Dva "kompozitní" sloupy s hlavici v podobě lotosového květu, nesou masivní kamenný překlad. Po pravé straně je detail hlavice sloupu u vstupu do pronaosu (viz příspěvek: dekorace hlavice sloupu).

Chrám Hathor-Maat – Horus

>> středa 5. května 2010

Horus, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období. Další krásný malovaný relif ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v "severní" svatyni chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně (na mapě č. 1). Sedící Horus je zobrazen se zlatou, dvojitou, korunou Horního a Dolního Egypta - sechemtej. Reliéf je otočen směrem ke vchodu do svatyně. Bůh Horus v levé ruce drží žezlo moci a dominace was a v pravé ruce posvátný anch.

další reliéfy ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Amon-Re
Maat
Isis
Hathor

Karnak – Sachmet a Thovt

Scéna na vnitřní straně - severní - zdi - velkého hypostylového sálu chrámu Amona v Karnaku, 19. dynastie.
Velký hypostylový sál v Karnaku začal stavět mocný faraon Sethi I., a dokončil jeho syn Ramesse II. Proto i reléfy a jednotlivé scény oslavují Sethiho I. a Ramesse II, kteři nechali postavit toto jedinečné a zcela unikátní dílo.

Popis scény:
Reléf zobrazuje stojící bohyni Sachmet (vlevo) s hlavou lvice a vedle ni, po pravé straně boha Thovta s hlavou ibise. Úplně vpravo je klečící postava faraona Sethiho I. pod stromem persea. Na hlavě nosí modrou korunu - chepreš - a v prave ruce drží žezlo heka. V levé ruce drží stylizované plody stromu persea, na které bůh Thovt vyril jeho mystické (Horovo) jméno Menmaatre. Nad stromem persea je symbol bohyně Maat, který obklopují dvě korunované kobry (ureus), jenž představují faraonovu moc (viz fotografii dole).

Fotografie zachycuje výše popsaný výjev. Navíc, na levé straně je zobrazen klečící faraon Sethi I.při vykonávání obětí bohyni Sachmet. Na sloupu je reliéf bohyně Mut, jenž se dotíká faraona Sethiho I.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------