Mystický EGYPT

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 005

>> čtvrtek 21. října 2010

Kartuše faraona Ramesse II. na sloupu Velkého hypostylového sálu v chrámu boha Amona, Karnak.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 004

>> úterý 12. října 2010

Pohled na oltář ve svatyni bohyně Isis (Eset), chrám bohyně Isis, ostrov Fílé (Philae), Horní Egypt, Ptolemaiovské období.

Abydos – Osiris, Isis a Horus

>> neděle 10. října 2010

Osiris (vpravo), Isis (uprostřed) a Horus (vlevo), Abydos, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos - foto 2003.
Další nádherná scéna z chrámu slavného faraona Sethiho I.

Víte, že ... Jídelna v hrobce – Údolí králů

>> sobota 9. října 2010

Pohled na hrobky, Údolí králů, foto 2002.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“, v kapitole Hroby králů, autor Hanuš Mayer píše:

...„Malý, ne hluboko vedený skalní hrob nese u vchodu pamětihodný anglický nápis: „Reservováno na požití oběda“. – V thébské komoře mumiové obědváme! Posezení u stolu není nepříjemno a okříváme v milém chládku této štoly. Odraz světla od jasných písečných svahů a polí stačí osvětlovati tuto aparatní jídelnu...“

V této knize, která vyšla v Praze, roku 1908, v nakladatelství E. Beaufort, jsem narazil na tuto zajímavost o jidelně uvnitř hrobky. I přes velké pátrání se mi nepodařilo zjistit o kterou hrobku jde. Víme jen, že je to dle autora blízko hrobky Sethího I., nebo jak autor praví hrobu Belzoniova. (Autor knihy si zašel na oběd po prohlídce hrobky Sthiho I.)

100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 006

>> pátek 8. října 2010

Pohled šestý.
Pohled na tří pyramidy v Gíze z jihozápadu (foto 2002).

vlevo: Mykerinova (Menkaureova) pyramida
uprosřed: Chefrenova (Rachefova) pyramida
vpravo: Cheopsova (Chufuova) pyramida

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 28.

>> čtvrtek 7. října 2010

Hlavice pravého sloupu s lotosovými listy u vstupu do pronaosu, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
V 25. části seriálu o ptolemaiovském chrámu v Dér el-Medíně byla zobrazena levá hlavice sloupu a reliéfy oslavující Imhotepa, jeho matku a manželku. V tomto příspěvku je zobrazená pravá hlavice sloupu a reliéfy na samotném sloupu zobrazují a oslavují dalšího významného architekta Amenhotepa (syna Hapůuva).

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------

Ozymandias – Ramesse II.

Ozymandias (Osymandias) je řecké jméno pro egyptského faraona Ramesse II., neboli Ramesse Velikého. Na fotografii je ještě vidět text (viz rameno faraona) popisující Ramesse II. jako „Slunečného Prince".

Diodoros Sicilský ve své „Historické knihovně" zaznamenal nápis na podstavci kolosální sochy Ramesse II. v Ramesseu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl“. Popis kolosa z Ramessea byl publikován v příspěvku Ramesseum. Název Ozymandias nebo Osymandias je tedy řecké zkomolené trůní jméno faraona Ramesse II, jenž zní – User-maat-re Setep-en-re nebo Usermaatre-Setepenre. V literatuře 19. a počátku 20. století se jméno Ozymandias často vyskytuje.

V minulosti bylo mnoho pokusu o přesun kolosální sochy do některých center Evropy jako např. do Paříže nebo Londýna, ale 18 m vysoká a 1000 tun vážící rozbitá socha je pořád na svém míste

Pro dokreslení obrazu uvádíme dva překlady sonetu (básně) Ozymandias, kterou napsal anglický romantický básník Shelley Percy Bysshe (04.08.1792 - 08.07.1822). Jak je patrné z textu, to, co je zpupné, netrvá věčně, a vše se nakonec v písek přemění, i toto kolosální dílo. Je zapotřebí také říct, že báseň zcela nespravedlivé zhodnocuje jak faraona tak i jeho dílo.

Ozymandias
Já potkal chodce z končin prastarých,
ten děl: „Bez trupu nohy kamenné
ční v poušti, v písku blízko vedle nich
tlí rozbitá tvář, čelo svraštěné,
rty šklebné, v nichž se chladný povel mih’,
dí: ‚Sochař uměl čísti vášní vření,
jež vryty v mrtvou hmotu žijí dál
než hruď, jich zdroj, než dlaň, jich provedení.‘
A na podstavci slova ta jsem čet’:‚
Jsem Ozymandias, jsem králů král,
má díla, Mocní, vizte a v prach hned!‘
Nic po stranách víc nezbylo, jen kolem
té trosky obrovské, kam stačil hled,
se písek vlnil v obzor dlouhým polem.“
(P. B. Shelley, Výbor z lyriky, přeložil Jaroslav Vrchlický, Praha: J. Otto, 1901)

Ozymandias
Poutník, jenž dávnou říší cestoval,
vyprávěl: V poušti jen dvě nohy stály,
obrovské torzo. Kousek opodál
se v písku otlučená hlava válí
a zpupná grimasa v té tváři dál
přežívá, mluví z díla sochaře -
řeč němých svědků neumlčí čas -
o panovačných choutkách vladaře.
A z postavce čteš slova sebechvály:
"Já jsem král králů Ozymandias,
hle, před mou stavbou jsou i velcí malí!"
Jinak nic nezůstalo. Do šíra
kol obřích trosek, do nichž slunce pálí,
písečná holá poušť se prostírá
(Tří stalice William Wordsworth, John Keats, P. B. Shelley, vybrala a přeložila Jarmila Urbánková, Klub přátel poezie, Československý spisovatel, Praha. 1974)

Poznámka:
Sonet Ozymandias vyšel poprvé 11. ledna 1818.

Staroegyptské symboly – Djed, Tijet

>> středa 6. října 2010

Staroegyptské symboly – Džed (Djed) a Tijet, ornamentální výzdoba zakončení zdi, chrám bohyně Hathor, Dendera.
Tato kombinace střídání těchto dvou egyptských symbolů je poměrně častá, především během Nové Říše. Na jedné straně je posvátný sloup boha Osirida – Džed, jenž představuje stabilitu, a na druhé symbol spojený s bohyni Isis – Tijet (známý jako uzel bohyně Isis), reprezentující sílu a magii bohyně, pomoci které dosáhla vzkříšení svého nebeského manžela Ozirida. Oba symboly se používaly i jako amulety.